Koalice mluví jedním hlasem, ale já město neřídím

4. 9. 2015

 Advokátní koncipient JUDr. Luboš Průša (*1966, Písek) je píseckým zastupitelem, radním (Jihočeši 2012) a členem Zastupitelstva Jihočeského kraje. Vystudoval Právnickou fakultu UK, v letech 1988–1991 působil jako podnikový právník, byl členem KSČ (1988-1989). V letech 1991–1994 pracoval jako tajemník Městského úřadu v Písku. Od r. 1994 byl píseckým zastupitelem a místostarostou, na následující dvě období (1998–2006) se stal starostou Písku, pak ředitelem krajského úřadu. Od r. 1998 do r. 2009 byl členem ODS, ve volbách 2010 kandidoval za SNK-ED. 

 

Písek byl v minulosti tradičně spíše pravicový. Jak si vysvětlujete důvody současné fragmentace pravicových voličů v Písku?

Jestli je Písek levicový nebo pravicový, je těžké říct, většinou se tu volily víc středové a pravicové strany, ale v posledních letech, s úspěchy levice v celém státě, došlo k posunu i v Písku. Fragmentace pravice v Písku má podle mne dva důvody – první je celostátní – kdysi nejvýznamnější strana ODS se totálně zdiskreditovala aférami a marginalizovala do bezvýznamnosti. No a její roli v pravém středu pak zatím nikdo nezaujal, vzniklo vakuum. Zpočátku měla takové ambice TOP 09 a STAN, ale těm se to nějak nepovedlo, ANO 2011 není žádná pravice, to je útvar, o kterém se zatím nedá říci, že by zaujímal v politice pozici pravého středu. Druhá příčina je místní – podle mne je písecký volič zvyklý volit raději výrazné osobnosti, vybírat si jména, s nimiž má dobré zkušenosti, napříč stranami a těch zatím od roku 1990 bylo vždy více v pravostředové části volebního spektra.

Myslíte, že je to neměnné?

Je to skutečnost, s níž nic nenaděláme, dokud se tu neobjeví nějaká výrazná pravostředová síla, která získá i větší význam na celostátní scéně a sjednotí opět menší subjekty na pravém středu politického spektra. Ale možná již opravdu začíná nějaká nová doba, kdy klasické politické strany ztratí význam.

Je ta roztříštěnost, respektive nutnost vytvořit koalici z více partnerů, na závadu?

Fragmentace vyžaduje mnohem větší komunikační dovednost, kompromisy, neumožňuje nikomu válcovat ostatní silou. Zpočátku z toho v Písku byly obavy, i veřejnost dávala najevo obavy, ale ukazuje se, že i těch šest stran, které teď máme v koalici, může vystupovat jednotně a nemusí to být na škodu. Myslím, že koalice mluví jedním hlasem, zatím to funguje.

Jedním z vašich počinů po volbách bylo obnovení zastupitelského klubu – tedy neveřejného setkání zastupitelstva před oficiálním jednáním – jak funguje?

Zastupitelský klub byl pokus, který se tady v minulosti osvědčil. Je vidět nedůvěra ze strany ČSSD, která tam ne vždy dochází. Základním účelem je, aby se včas objevily chyby v materiálech a návrzích, případně návrh doplnil. To už se stalo několikrát, že se materiál po konání klubu zastupitelstva ještě upravoval, než šel do zastupitelstva. Druhá věc je, že diskuze v klubu slouží vedení města jako určitý korektiv – pokud by se objevil opravdu razantní odpor proti některému z návrhů, tak se věc nemusí do zastupitelstva vůbec dostat. To považuji za kladnou věc, zastupitelstvo tady není od toho, aby svými spory na veřejném zasedání živilo média aférami o svých sporech, ale od toho, aby efektivně spravovalo město.
 

Schází se ještě předtím i koalice zvlášť?

Někdy ano, ale nikdy ne k celému programu zastupitelstva, ale k případným jednotlivým problémům, které by mohly být třeba sporné i v rámci koalice.

Byl už nějaký rozpor?

Jediný zásadní problém, který jsme dlouze diskutovali, byl ten nešťastný prodej budov v Žižkových kasárnách panu Andělovi – to byla poměrně nepříjemná záležitost, podle mne není zrovna vhodné, když člen rady něco kupuje od města. Nicméně nabídli se svým společníkem za prodej nejvyšší částku. Jinak mezi námi v koalici žádný rozpor nenastal, i místa v dozorčích a správních radách a výborech a komisích se obsadila myslím ke spokojenosti všech, i opozice, i občanů, kteří měli o práci v komisích a výborech zájem. Do budoucna může být v koalici sporné například řešení, které bude třeba přijmout kolem Žižkových kasáren.

Územní plán na podzim

Už delší dobu není nic slyšet o novém územním plánu, který byl připomínkován na konci minulého volebního období…
Připomínek se sešlo tolik, že bylo podle zákona nutné znovu upravit celý návrh, a ten se bude muset znovu veřejně projednat, což by se mělo odehrát teď na podzim. Myslím, že to bude opět bouřlivé, někteří vlastníci se snaží usilovně prosadit své soukromé zájmy, mnohdy velmi sporné z hlediska veřejného zájmu. Pan zastupitel Vodička, který dostal územní plán na starost jako zástupce pořizovatele, se snaží, aby se do zastupitelstva dostal kompromisní celkový návrh, o kterém by se hlasovalo najednou, aby se do nekonečna nediskutovalo o jednotlivých připomínkách. Pokud nedojde k zásadním komplikacím, tak by to mělo v zastupitelstvu být v prosinci nebo v lednu.

Co je pro nový územní plán nejpodstatnější?

Písek měl štěstí, že územní plány udržely vývoj města v rozumné míře, město je poměrně sevřené, dobře se obsluhuje, není rozplizlé do krajiny, jak se to mnohde jinde stalo – třeba v Českých Budějovicích, kde se žádnou formu udržet nepodařilo a město se chaoticky rozlezlo do všech stran. Doufám, že v Písku se nám podaří udržet příjemný charakter dobře urbanizovaného města. Aby tady nevznikly podivné útvary, kterým se říká suburbánní kaše, ale zároveň tu byl dostatek rozvojových ploch do budoucna, už kvůli udržení cen pozemků, aby nedocházelo k předražování – proto je důležitý i pluralismus vlastnictví pozemků v rozvojových plochách, aby tam nějaké pozemky zůstaly i městu.

Hlavní rozvojová plocha je za vlakovým nádražím – tam se právě ukazuje spousta sporů…

Tam očekávám velké tlaky – několika vlastníkům tam dochází k velkému záboru pozemků veřejnou zelení. Pokud se ze stavebního pozemku stane v územním plánu veřejné prostranství, je možné to řešit kompenzací od města nebo výkupem pozemků do vlastnictví města.

Zároveň se zpracovává strategický plán města – neměl by územnímu plánu předcházet?

To je asi jako problém slepice a vejce… Možná měl být nejdřív strategický plán, ale každopádně dnes už je to jedno. Hlavně musí být navzájem v souladu. Jde o vytvoření vize pro budoucí vývoj města v horizontu deseti či více let, kde by měly být zahrnuty představy občanů, podnikatelů, zájmových skupin a podobně. Největší hodnotou je celý proces vytváření plánu ve spolupráci s veřejností.

Zmiňujete důležitost zapojování veřejnosti – v době vašeho starostování se ovšem příliš s občany nejednalo…

Ale ne, vždyť strategické plánování se za mne dělalo, to zaniklo až potom, když jsem z radnice odešel. Pokud jde o veřejné projednávání některých záměrů a podobně, tak zjistit názor veřejnosti je vždycky vhodné. Pokud se něco děje proti přání veřejnosti, tak to vždycky narazí. Měly by se zjistit základní obrysy, určit směr a tím vyrazit. Ale okamžitě poté, co se rozhodne, vždycky vznikne další hlas veřejnosti, že to tak být nemá, a k tomu už by se přihlížet nemělo, protože pak je z toho kolotoč připomínek, referend, a tak dále, a to je k ničemu. Hlas lidu je velmi přelétavý. Já nejsem úplně zastáncem přímé demokracie a neustálého projednávání všech věcí pořád dokola s veřejností. Zastupitelé dostali ve volbách důvěru, a pokud aspoň v hrubých rysech ten záměr měli ve volebním programu, pak mají přistoupit k jeho uskutečnění. Je to jejich zodpovědnost, nesou svou kůži na trh – a buď tu zodpovědnost unesou, obhájí, nebo je příště voliči vymění.

Smart City Písek Tak například projekt Smart City Písek nikdo v programu neměl – není to tedy právě ten záměr, který měl být napřed pořádně představen a projednán s veřejností, než ho zastupitelé vůbec schvalovali?

Já trochu nechápu, proč. Každému městu pomáhá, když má nějakou vizi, jednotící myšlenku – někde je to zdravé město, zelené město – proč by neměl být Písek chytré město, které využívá technologie a vážně se zabývá úsporami energie? Kritiku a zájem vyvolává spíš fakt, že se toho účastní Technologické centrum Písek…

Ono to totiž vypadá, že Technologické centrum nemá dostatečnou náplň a využití, a tak se vymyslelo Smart City Písek a nechalo se to zastřešit městem…

Jenže každou iniciativu musí vždycky někdo nést, někdo s ní musí přijít. Pokud jim to nějak prospívá, tak ať ji nesou – ten projekt je otevřený, připojit se může kdokoliv a myslím, že to potenciál má, i s ohledem na další rozvoj průmyslové zóny a opravu Žižkových kasáren, až se ten spor o jejich vlastnictví dořeší. Možná by se měly více do projektu více  zapojit školy.

Spíš jde asi o to, zda hybatelem a nositelem nemělo být město – a ne soukromý investor?

Já nevím. Ten projekt je otevřený, hodně o něm mluvíme, ale vlastně o něm nic nevíme. A pokud vím, tak ani v koalici, ani v opozici s tím nikdo žádný problém nemá.

Centrum kultury a Sladovna Nikde nebyla zveřejněna představa, k čemu vlastně má vést transformace Centra kultury z obecně prospěšné společnosti na příspěvkovou organizaci – můžete to přiblížit?

Z hlediska občanů nejde v podstatě o žádnou změnu. Jde hlavně o změnu způsobu řízení a osoby ředitele. Náplň zůstane stejná – zajistit činnost divadla, kina, kulturního domu a některé další akce. Je třeba sestavit přehledná a jednoznačná pravidla pro pronájem jednotlivých zařízení, musíme zvážit otázku regulace těchto cen v případech veřejného zájmu, je třeba se zabývat tím, jak vrátit místní spolky a soubory do kulturního domu… Ale je na novém panu řediteli, aby vytvořil funkční model, aby předložil svou představu.

Co tedy byl hlavní důvod ke změně?

Současné vedení města se domnívá, že řízení činnosti dalším mezičlánkem, kterým byla správní rada o.p.s., není efektivní. Veřejnost činila za všechny chyby v Centru kultury zodpovědnou radu města, ale ta neměla sebemenší možnost činnost Centra kultury ovlivnit.

Peněz by tam mělo jít přibližně stejně?

Určitě. Navyšování nepřichází v úvahu a samozřejmě, každá úspora je dobrá – první rok bude spíš zkušební.

Jednou z akcí pořádaných Centrem kultury je i městská slavnost, už se o její podobě nějak diskutovalo?

Nediskutovalo, představa je pro příští rok asi stejná jako v tomto roce, zajistí ji Centrum kultury města Písek, tedy nová příspěvková organizace, která nahradí od 1. ledna 2016 obecně prospěšnou společnost. Myslím, že pan ředitel Kašpar určitě přijde s nějakými zajímavými nápady, má zkušenosti z pořádání velkých kulturních akcí.

Nabízí se srovnání se Sladovnou – ta je taky obecně prospěšnou společností, uvažujete i tady o změně formy?

Zatím rozhodně ne, podle mne Sladovna funguje dobře, tady se model o.p.s poměrně osvědčuje, získávají zdroje i mimo rozpočet města z dotací, paní ředitelka je kreativní, udělala v umělecké oblasti velký kus práce a s jejími výsledky jsme všichni spokojeni. U Centra kultury je rozsah služeb vcelku daný a zajišťuje především servis, u Sladovny je to jinak, jde více o kreativní činnost a k tomu se rada města necítí zrovna být povolána… Teď je aktuální otázka dokončení a dalšího rozvoje Sladovny, v tom ještě nemáme jasno. Paní ředitelka prosazuje například restauraci, to je ale vždycky riziková věc, jak by hospodářsky fungovala. Je nutné schválit strategii, rozpory jsou hlavně o zdroje pro nové investice a o plán dalších provozních nákladů. Za sebe myslím, že město bude muset něco investovat, ale neměly by se navyšovat provozní náklady, těch 8-9 milionů ročně je na samé hraně. Navíc se tam v poslední době přidávaly peníze i bokem, tj. z jiných kapitol městského rozpočtu než ze samotné položky příspěvku Sladovně, a to na údržbu, revize, a tak dále. A to se musí buď jasně přiznat, nebo zavést úsporná opatření. Což by ale musela zadat správní rada, to je právě ten mezičlánek.

Bazén stihneme! Co základní volební heslo Jihočechů – plavecký bazén? Stihne se do přístích voleb?

Děláme pro to vše, co jde. Nyní máme dvacet návrhů v architektonické soutěži, vyjádří se k nim veřejnost, jakmile vybereme, tak bude možno zadat projektovou dokumentaci, a v případě optimálního průběhu by někdy v polovině příštího roku bylo možné vyhlásit výběrové řízení a zadat zakázku. Optimisticky by se tedy mohlo předat staveniště firmě, která bude bazén stavět ke konci roku 2016. Pokud to samozřejmě nezkomplikují nějaké námitky, odvolání, žaloby a podobně. Podílel jsem se na několika zadáních bazénů, i na jednom větším, než bude v Písku, a tam stavbu zvládli za dvanáct měsíců. To je ale extrémní a může to mít vliv na kvalitu, ale 14-16 měsíců je termín od předání staveniště zcela reálný.

Bazén bude zaplacen z městského rozpočtu?

Ještě to prověřujeme, ale zdá se, že dotační programy financování neumožňují.

A peníze na novou knihovnu?

Tam se prověřuje možnost získání téměř poloviny potřebné částky. Pokud se to potvrdí, bylo by možné vypsat zakázku začátkem roku 2016. Pokud se dotace nezíská, muselo by zastupitelstvo rozhodovat, zda knihovnu plně hradit z rezerv města, které by se tím asi úplně vyčerpaly. Pro mne je stále větší prioritou sportovní hala, ale respektuji, že se to stanovilo jinak. Uvažuje se ještě o možnosti kompletní rekonstrukce stávající sportovní haly.

Přece jen Pleskotova lávka? Žije ještě projekt lávky Josefa Plaskota?

Mně osobně připadá ten projekt zajímavý a hezký. Je to ale otázka priorit, podle mne jde o prioritu číslo šest – po bazénu, knihovně, sportovní hale, řešení centra města a dokončení Sladovny. Vedení města teď podle mých informací údajně obnovuje nějaká jednání s architektem Pleskotem, projekt by měl být dokončen až do fáze možnosti okamžité realizace – a bude se pak čekat na peníze.

Situaci jsme zklidnili… Nemrzí vás, že nejste starostou?

Ne, vůbec, o to jsem opravdu neusiloval – mým jediným cílem bylo, aby se v Písku zklidnila situace, která už hrozila nějakým neštěstím, vše se odvíjelo nějakým divným, chaotickým směrem…

Mnozí vás ovšem považují za šedou eminenci, která dnes v podstatě řídí všechna důležitá rozhodnutí města…

Do takové role se opravdu netlačím. Kolegové z vedení města se na mne obracejí, pokud potřebují nějakou bezplatnou odbornou radu, právní nebo technickou z oblasti samosprávy. Některá rozhodnutí, o kterých si veřejnost snad myslí, že byla mým nápadem, moje vůbec nebyla – třeba změnu formy Centra kultury jsem opravdu nevymyslel já. Město mnou řízeno není. A paní starostka je dostatečně razantní na to, aby si nenechala nutit nic, s čím by nesouhlasila. Umí si svůj názor prosadit.

Jak se vlastně vedení města změnilo od doby, kdy jste starostoval?

Předpisy se výrazně nezměnily, fungování města je v podstatě stejné. Složitější je to v tom, že je  více stran v zastupitelstvu. A existuje víc předpisů, které obce zdržují a zatěžují. Ve srovnání s 90. lety je tady také větší nebezpečí, riziko, zodpovědnost vedení města za chybná rozhodnutí je vyšší. Vše je mnohem transparentnější, město vše zveřejňuje, opozice může sedět na jednání rady města, myslím, že transparentnost jsme v Písku dopracovali do úplné dokonalosti, už jsme v podstatě mimo zákon, víc už to prostě nejde. Zastupitel Brož jakožto zástupce strany, která je v zastupitelstvu, ale není v koalici, přijde na jednání rady a v podstatě on-line celý průběh jednání vysílá mnohdy ve zkreslené podobě  ven…

Uvažujete o nějakém omezení toho všeho?

To určitě ne, i když já nejsem zastáncem neustálých debat dokola. Zpomaluje to chod, někdy je to plus, jindy mínus. V diskuzích leckdy není obsažena dostatečná odbornost, nejásám nad zvýšením možnosti veřejnosti do všeho vstupovat. Celkově je ale ta práce pro město a jeho budoucnost stále stejná. Styl, který sem v minulosti v posledních dvou volebních obdobích vnesli někteří mladí nadějní politici, kdy se všechno bralo vyhroceně politicky, je už snad za námi. Město je permanentní těleso a nikdo nemůže vstoupit do politiky s tím, že předchozí doba nebyla, že se všechno usekne a teď nastane nová, „moje“ doba nebo s tím, že vše v minulosti bylo špatně a že není třeba na nic navazovat.

Copak vy jste se teď po nástupu na radnici nesnažili o razantní změnu?

Ne, řekl bych, že vůbec ne. Chtěli jsme razantní změnu hlavně z hlediska manažerského přístupu k řízení, že není možné vyhlašovat každý den nějaké nové téma a neustále se vracet k diskuzi s veřejností. Mohli jsme ale po nástupu určitě vyvolat mnoho afér, kdybychom zveřejnili různé materiály schválené minulým vedením, ale o to nám nešlo, tomu se bráníme za každou cenu. Nemá to smysl, vždycky něco zdědíte a musíte to dořešit.

Žižkova kasárna bez konce Co ještě byste rád prosadil do konce volebního období?

Osobně jsem šel do voleb se třemi tématy – uklidnit situaci a začít opět spolupracovat napříč politickými stranami ve prospěch města, druhá věc byl plavecký bazén a třetí z mých priorit je napomoci řešení situace kolem Žižkových kasáren. Probíhají dvě soudní řízení, což bude zřejmě na dlouhou dobu. Snažíme se pořád o mimosoudní řešení, to by bylo nepochybně rychlejší. Chtěli jsme po investorovi doložit podklady pro jím požadované částky náhrady nákladů a ušlého zisku, které se pohybují mezi 60 a 250 miliony, zatím nám ale nic neposkytli, vůbec nic neprokázali.

Je ještě možné očekávat něco nového, krom dlouhého čekání na rozhodnutí soudu?

Stavební úřad vyzval město jako vlastníka staveb – ruin v severní části areálu k odstranění staveb, které ohrožují život a zdraví osob. Protože je řízení vedeno proti městu, které by zřejmě demolici těch objektů, které ohrožují životy a zdraví v první fázi, než skončí soudní řízení, muselo uhradit, předpokládali jsme, že alespoň s touto demolicí bude investor souhlasit. Nejdřív to vypadalo, že by mohli souhlasit, ale nakonec sdělili zásadní nesouhlas, takže se musí vést celé správní řízení o nařízení odstranění staveb a udržovacích prací.

Kdo podle vás může za nešťastnou situaci kolem kasáren?

Podle mne se na tom podepsala všechna tři poslední zastupitelstva.

Je možné dohledat a určit osobní zodpovědnost, kdo co zavinil?

To se bude do značné míry odvíjet od soudních rozhodnutí o platnosti či neplatnosti nájemní smlouvy a kupních smluv.

Co plánujete do budoucna, uvažujete ještě o kandidatuře na starostu nebo hejtmana?

Ne, nechci už být ani starostou, ani hejtmanem. Těžko se mi sice dívá na to, jak současná koalice ČSSD a komunistů vede možná kraje k jejich konci, ale do krajských voleb se chystám maximálně na nějakém místě ke konci kandidátky. Mám svou profesi a myslím, že už jsem si své v komunální a regionální politice odsloužil a teď se zase musí snažit jiní.
 

 

autor: Zdenka Jelenová

zdroj: www.piseckysvet.cz

rozhovor vyšel v tištěném čísle Píseckého světa v září 2015

JUDr. Luboš Průša

JUDr. Luboš Průša

advokát
52 let, Písek
poslat odkaz e-mailem
©2012-2019 Jihočeši 2012