Vláda na obce před krajskými volbami „zapomněla“

2. 12. 2015

Do krajských rozpočtů 3,5 miliardy korun navíc, obce ale vyjdou naprázdno. Takový je důsledek vládního návrhu novely Zákona o rozpočtovém určení daní, který nedávno schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. „Vláda na obce zapomněla,“ říká Pavel Hroch, předseda hnutí Jihočeši 2012, krajský zastupitel a starosta obce Kovářov, v níž žije necelých 1500 obyvatel.

„Novela Zákona o rozpočtovém určení daní je důsledkem zrušení II. důchodového pilíře. Má však i návaznost na zvýšení DPH před třemi lety. Tehdy vláda Petra Nečase rozhodla o navýšení rozpočtového určení daní také obcím do 20 tisíc obyvatel. V té době se krajům nepřidávalo s tím, že v budoucnu na ně vláda nezapomene. Součástí tohoto slibu přitom bylo i takzvané vyrovnání příjmů obcí na trvale žijícího obyvatele, aby se snížil diskriminační rozdíl mezi městem a venkovem. Jenže to se teď nestalo.“

Čím si takový postup vlády vysvětlujete?

„Vláda sociální demokracie k tomuto problému přistoupila po svém. V roce 2016 se konají volby do krajských zastupitelstev a je jasně patrná snaha vlády vylepšit rozpočty krajů před obhajobou jedenácti hejtmanských křesel. Jde o takové přilepšení si z peněz nás všech, z našich daní…“

Tvrdíte, že novela zákona měla pamatovat i na menší obce. Hrozí jim za stávající situace nějaké problémy?

„Malé obce se podle statistických údajů opět vylidňují. Je proto nezbytné pomoci jim při řešení jejich investičních rozvojových záměrů. Přece nechceme, aby se z venkovského prostoru stal skanzen, do něhož budou jezdit pouze turisté vzpomínající na to, jak se tu kdysi žilo.“

Ministr financí Andrej Babiš před časem uvedl, že obce a města jsou na rozdíl od krajů a státu lepšími hospodáři, že snížily zadluženost a mají přebytky ve svých rozpočtech. Zároveň však apeloval na solidaritu obcí, když prohlásil, že za současné situace vyšší příjmy v rámci rozpočtového určení daní čekat nemohou…

„S panem ministrem souhlasím v tom, že obce hospodaří zodpovědněji než stát či kraje. Ale že by právě proto měly dostat méně peněz? To přece nemá logiku. Ten, kdo se chová zodpovědně, by měl být motivovaný, aby v tom pokračoval. Ti ostatní se pak musí snažit, aby svoje hospodaření vylepšili a dostali taky přidáno.“

Dalším zdrojem peněz pro obce by mohly být dotace Evropské unie z programového období 2014 – 2020. Jaká je šance, že evropské finance získají?

„Česká vláda bohužel nevyjednala, aby byl do některého z operačních programů zařazen rozvoj obcí. Chybí programy pro vodovodní a kanalizační infrastrukturu či pro místní komunikace. Přitom právě to jsou záležitosti, které jsou ze strany obcí nejvíce poptávány.“

Co tedy dál?

„Musíme věřit, že peníze, které příští rok v rámci změny v rozpočtovém určení daní vylepší krajský rozpočet, zároveň pomohou posílit dotační titul Program obnovy venkova. Ten je pro malé obce stěžejní. Na obce by se tak přece jenom dostalo, i když ‚oklikou´.“

Z vašich odpovědí je zřejmé, že byste v případě rozpočtového určení daní byl pro systémové řešení. Může se Česká republika někde inspirovat?

„Příklad bychom si mohli vzít z Rakouska, které má podobnou strukturu osídlení a s Českou republikou ostatně i společný kus historie. Na obecní úrovni se Rakousko může pochlubit skutečně promyšlenými vyrovnávacími systémy. Přitom k obsahu zákona o finančním vyrovnání se v Rakousku nevyjadřují pouze zástupci centrálních orgánů, tedy federace a spolkových zemí, ale i představitelé spolku obcí. Naopak v České republice je rozpočtové určení daní plně v rukou vlády. Vím, že rozpočtové určení daní je velice komplikovaný proces, který nikdy nebude vyhovovat úplně všem. Ale proč se nepoučit u sousedů, kteří mají v této věci dlouhodobě dobré zkušenosti…“

-rm-

Pavel Hroch

Pavel Hroch

starosta obce Kovářov
55 let, Kovářov
poslat odkaz e-mailem
©2012-2018 Jihočeši 2012