Ing. Jiří Fišer

Osobní údaje

Narozen 30. 4. 1953. Naše rodina žila do roku 1960 v Benešově nad Černou, na jihu Čech, poblíž rakouských hranic. Otec zde od r. 1946 po 2. světové válce pracoval jako obvodní lékař a matka jako zdravotní sestra. Pak jsme přesídlili do Tábora.

Vzdělání

V letech 1968-1972 jsem absolvoval táborské Gymnázium a v dalších pěti letech vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, vodohospodářský směr. Po roce 1990 jsem absolvoval postgraduální studium na téže fakultě.

Zaměstnání

Od roku 1978 do zvolení starostou v r. 2010 projektant. Mám odbornou autorizaci pro obory vodní hospodářství a městské inženýrství. Několik let jsem byl vedoucím projekční skupiny v atelieru českobudějovického Stavoprojektu. V roce 1990 jsem s dalšími kolegy založil soukromý ateliér S-PROJEKT v Táboře. V roce 2010 přerušuji živnost a do roku 2018 jsem starostou města Tábora. Poté jsem se se vrátil k projekční činnosti.

Rodina

Dcera Lucie absolvovala Karlovu universitu a je psycholožkou, druhá dcera Sylvie absolvovala tutéž universitu a je doktorkou sociálních věd.

Zájmy a aktivity

Od mládí jsem sportoval. Nejprve to byl hokej, ale pak především plavání. Vždy jsem jezdil divokou vodu, běhal a jezdil na kole, jeden čas jsem se věnoval triatlonu. Nyní jsem především vášnivým expedičním cyklistou s najetými 40 000 km v Evropě, severní Africe a Kanadě. Občas uspořádám výstavu fotografií či přednášku ze svých cest. Nejvíce si ale "vyčistím hlavu" při běhu. Rodiče mne posílali do hudební školy a výsledkem je celoživotní muzicírování s řadou převážně bluesrockových kapel.

Politika

V období totalitní nadvlády jsem se politiky spíše stranil. Nicméně od roku 1978 jsem byl jen členem Jazzové sekce, která měla velmi široký záběr a přes import alternativních hudebních, literárních a výtvarných proudů se pochopitelně dostala do konfliktu s vládnoucím komunistickým režimem. Po listopadu 89 jsem pomáhal v Občanském fóru. Po jeho rozpadu jsem přestoupil do Občanské demokratické aliance, liberální středopravicové strany. V roce 98 jsem ji opustil a založil komunální politické hnutí Tábor 2020 a jsem mu věrný doposud. V komunálních volbách 2002 se mi podařilo získat největší počet osobních preferencí ze všech kandidujících lidí do zastupitelstva, v roce 2010 jsem byl za toto hnutí zvolen starostou, v roce 2014 jsem tuto pozici obhájil díky výraznému vítězství mého hnutí Tábor 2020 v komunálních volbách. Členem rady města jsem nepřetržitě od roku 1990. V roce 2012 jsem se stal členem krajského zastupitelstva na kandidátce hnutí Jihočeši 2012 (jako člen Tábora 2020). V roce 2015 jsem byl zástupci jihočeských měst a obcí zvolen předsedou Svazu měst a obcí Jihočeského kraje.

Kostnice… a další

Moje práce starostry měla své různé stránky. Mezi ty jednoznačně pozitivní patřila možnost navázat nové kontakty v zahraničí. Příkladem je partnerství Tábora a Kostnice. Je opřené o historické souvislosti a zejména díky nedávnému šestistému výročí mučednické smrti Mistra Jana Husa jsem bohatší o skvělé zážitky, setkání s mimořádnými osobnostmi a nová přátelství. V předchozích letech jsem na břehu Bodamského jezera vystupoval jako hudebník, v roce 2013 a 2014 organizoval cestu cyklistů z Tábora do Kostnice a v roce 2015 pak byl prostě "u toho" v roli politika. Vážím si možnosti seznámení a spolupráce se spoustou osobností veřejného života v partnerských městech Tábora, s politiky, se sportovci, umělci, lidmi, kteří rozvíjí přátelské vztahy ve společné Evropě. Rada města Kostnice mi za rozvíjení kontaktů měst Tábor a Kostnice udělila v roce 2014 zvláštní ocenění.

Současnost

Vrátil jsem se ke svému původnímu povolání projektanta. Dvě volební období s roli starosty bylo životní výzvou a jsem za to vděčný. Život má ale i další barvy a proměny, a přestože Tábor 2020 vyhrál i poslední komunální volby, držel jsem se svého rozhodnutí předat štafetu. Nicméně politika mne stále zajímá a tak nabízím lidem své zkušenosti nejen z té komunální, ale i krajské a těší mne, že tak mohu činit ve spojení s Jihočechy 2012 a hnutím Občané pro Budějovice.