Proč jsme dnes nepodpořili kandidáty ČSSD
Dnes se konalo ustavující zasedání nového Zastupitelstva Jihočeského kraje zvoleného na období 2012-2016. Ve volbě nového hejtmana a nové rady kraje (která byla oproti demokratickým zvyklostem veřejná, nikoli tajná) nepodpořil zastupitelský klub JIHOČEŠI 2012 kvůli svým protikomunistickým postojům nejen kandidáty KSČM, ale ani ČSSD. Důvodů je několik:
1) Právě uzavření koalice s KSČM. Jihočeši 2012 se na rozdíl od jiných domnívají, že v politice jsou nutné určité morální standardy. Jedním z nich je nespolupracovat s nedemokratickou komunistickou stranou, zejména v situaci, kdy je možné jiné zcela demokratické řešení.
2) Nekorektní postup představitelů ČSSD při vyjednávání o možné protikorupční nekomunistické koalici s Jihočechy 2012 a KDU-ČSL. Jiří Zimola opakovaně prohlašuje, že do koalice s KSČM byl „dotlačen“ nadměrnými požadavky Jihočechů 2012 – vytváří si tak ale pouze alibi. Naše personální požadavky rozhodně přehnané nebyly a ČSSD jsme v některých zásadních věcech vstřícně ustoupili (separátní jednání členů trojdohody bez TOP/STAN, přenechání rezortů veřejných zakázek a investic, regionálního rozvoje a dopravy apod.). Směšně též působí jeho argumenty, že dal přednost stabilitě před politikařením a nečitelností našeho hnutí. Ano, KSČM je symbolem „stability“, ovšem nikoli pozitivním. A jak transparentně a otevřeně Jihočeši 2012 pojímají politiku, jsme předvedli v dlouhodobé činnosti našich členů na komunální úrovni, ve volební kampani a nakonec i ve vyjednávání o koalici. Jednáme otevřeně a měli jsme nejpropracovanější volební program, ze kterého bylo zcela čitelné, co chceme na kraji změnit. Z různých indicií jsme naopak přesvědčeni, že ukázkovou lekci politikaření předvedl právě Jiří Zimola – podle všeho byl pro koalici s KSČM rozhodnut od začátku a vyjednávání se stranami trojdohody byla pouhá kamufláž. Ke zpochybňování důvěryhodnosti zástupců našeho hnutí zvolených do zastupitelstva není žádný důvod. Někteří působí v komunální a regionální politice už 22 let a není známo, že by někdy nedodrželi slib či dané slovo. Co by náš klub slíbil, ať už v koaliční smlouvě nebo při dalších jednáních, to by splnil. Samostatnou kapitolou nekorektnosti je pořizování zvukového záznamu z vyjednání bez našeho předchozího souhlasu, či překrucování toho, co jsme řekli při vyjednávání v tiskových výstupech ČSSD.
3) Program nové koalice ČSSD-KSČM. Přestože Jiří Zimola tvrdil, že seznam 19 programových priorit sestavených trojdohodou nejsou pro ČSSD problém a že se naše programy v podstatě shodují, nová koaliční smlouva vypovídá o tom, že ČSSD má priority úplně jinde. Z 19 programových priorit Jihočechů 2012, KDU-ČSL a TOP 09/STAN v koaliční smlouvě ČSSD a KSČM chybí nebo není zcela převzato celých 13 bodů. Programová shoda s námi podle všeho nebyla tak velká, jak kamufloval při vyjednáváních Jiří Zimola. V programu oranžovo-rudé koalice citelně postrádáme například zveřejnění seznamu projektů a příjemců prostředků, které každý rok ČEZ podporuje 110 miliony korun a které zná pouze hejtman a několik dalších vyvolených (Jihočeši 2012 navíc navrhovali, aby se část těchto peněz transformovala do grantu na podporu zaměstnávání absolventů). Dále pak nechápeme, že koaliční smlouva neobsahuje způsob, jak ze strany kraje urychlit váznoucí výkupy pozemků, další přípravu i samotnou výstavbu dálnice D3 a silnice R3 . Program je formulován tak neurčitě, aby jednotlivá plnění nešlo kontrolovat.
Navíc převzetím některých bodů z našeho programu se jednotlivé části staly úplně nesmyslné. Např. jestliže budu budovat holding u nemocnic, vylučuji tím nejen možnost, aby zároveň byly v neziskové formě, ale i to, že dále bude pokračovat „personální unie“ v představenstvech. Vše působí tak, že ČSSD a KSČM v křečovité snaze vypadat prorůstově, protikorupčně a fundovaně něco opsaly (dokonce slovo od slova), aniž by si uvědomovaly, co to obnáší v praxi. Jaké mohou být důsledky takového postupu pro kraj, lze jen těžko odhadnout. My se můžeme z opozice jen pokusit dohlédnout na to, aby nebyly zcela katastrofální.
