Kam putují miliony od ČEZ?

Podivná smlouva s ČEZ o rozdělování 1,1 miliardy korun a 150 milionová korekce za nepořádek v ROP Jihozápad, to byla hlavní témata včerejší tiskové konference Jihočechů 2012, TOP 09/STAN a KDU-ČSL.

Kam plyne 110 milionů korun ročně od ČEZ na podporu jeho záměru rozšířit Jadernou elektrárnu Temelín, hejtman Jiří Zimola sice ví, ale odmítá to zveřejnit. Přitom podle všeho spolurozhoduje o nasměrování těchto peněz. ČEZ tyto peníze vyplácí na základě tzv. rámcové smlouvy z roku 2009, kterou v krajském zastupitelstvu prosadil hejtman Jiří Zimola (ČSSD) se svým tehdejším vicehejtmanem Martinem Kubou (ODS). Smlouva obsahuje kompenzace pro Jihočeský kraj v celkové výši 3,8 mld. Finanční plnění z toho činí 1,1 mld. s tím, že je rozloženo do deseti let po 110 mil. Kč na blíže nespecifikované projekty.  Zbytek by pak měly činit investice do infrastruktury, jako součást výstavby 3. a 4. bloku JETE. Skutečně tomu tak ale bude? Kdo a jak to objektivně posoudí?

 „Jihočeský kraj měl silnou vyjednávací pozici vůči ČEZ i státu v podobě usnesení zastupitelstva kraje z roku 2004, v němž se nesouhlasilo s rozšířením Temelínu o 3. a 4. blok. Jeho zrušením v roce 2009 a nahrazením touto novou smlouvou, krátce po nástupu pana Zimoly a pana Kuby, kraj svou výhodnou vyjednávací pozici ztratil.  To vše výměnou za naprosto nedostatečné kompenzace. Na západě jdou obvykle do regionu postiženého stavbou jaderné elektrárny kompenzace ve výši 1% pořizovací hodnoty stavby. Jižní Čechy tedy mohly teoreticky za výstavbu 1. a 2. bloku a dostavbu 3. a 4. v horizontu zhruba padesáti let dosáhnout až na 92 miliardy kompenzací. Toto číslo berte orientační pro představu maxima možného. Pokud by to v případě Jihočeského kraje byl pouze zlomek této částky v hodnotě „pouhé“ desetiny, činila by tato suma 9,2 mld. oproti 3,8 mld. korun, kterými se v roce 2009 tehdejší vedení kraje vzdalo jakékoliv pozdější možnosti žádat víc nebo cokoliv jiného,“ uvedl Samohýl.

„Loňská předvolební slova Jiřího Zimoly o tom, jak razantně Jihočeský kraj vyjedná za rozšíření Temelína dostavbu dálnice D3, byla v kontextu uvedené smlouvy zcela směšná. Kraj se příliš snadno a rychle vzdal výhodnější vyjednávací pozice za zlomeček toho, co mohl ve skutečnosti získat, včetně zmiňovaných dopravních staveb např. D3, R3 a R4,“ dodal Pavel Vondrys (Jihočeši 2012)

 Smlouva hovoří o desetiletém plánu na plnění 1,1 mld. za propagaci záměru ČEZ rozšířit Temelín o 3. a 4. blok a ročních prováděcích plánech na postupné čerpání dohodnutých kompenzací. Zastupitelstvo kraje však žádný desetiletý ani prováděcí plán neprojednávalo, neví se tedy, podle jakého klíče jsou peníze rozdělovány.

„Vznesli jsme dotaz na kancelář hejtmana a dozvěděli jsme se, že na roky 2009 a 2010 žádné prováděcí plány vypracovány nebyly, a plány na roky 2011 a 2012 jsou představovány malou obecnou tabulčičkou o velikosti poloviny A4, z níž nelze vyčíst, kam peníze vlastně jdou,“ uvedl Samohýl. Kolem celého rozdělování peněz jsou velké tajnosti.

 Jihočeši 2012 požádali hejtmana Zimolu, aby zařadil na program jednání zastupitelstva 7. března bod podání informací o plnění smlouvy uzavřené se společností ČEZ. Písemně a v řádném termínu. Žádost však byla hejtmanem odmítnuta s odůvodněním, že ji nestihla projednat rada kraje. Následně Jihočeši 2012 navrhli zařadit bod do programu přímo na zasedání zastupitelstva, což koalice znovu odmítla. Jihočeši 2012 budou informace o smlouvě požadovat i nadále. „Požádáme o zařazení do programu jednání dalšího zastupitelstva, tentokrát v ještě větším předstihu, aby vedení kraje mělo dostatek času naši žádost zpracovat,“ dodal Samohýl.

Podle Jana Samohýla postrádají tajnosti celé smlouvy byť jen základní logiku. „Já být na místě ČEZ nebo hejtmana, tak se naopak jedině chlubím, kolik peněz regionu přináším. Pokud je tomu naopak, vzbuzuje to velmi nepříjemný dojem, že není čím se chlubit a že je opravdu co tajit. Proč, to vědí jen ti vyvolení, kteří o té miliardě rozhodují.“

Na podezřelé okolnosti smlouvy Jihočeši 2012 upozorňovali už v minulém roce a začala si jich všímat i média – viz Respekt 30. 9. 2012 nebo iDnes.cz 10. 3. 2013.

Dalším tématem tiskové konference byla tzv. korekce ve výši 150 mil. za chyby v ROP Jihozápad. Jihočeští zastupitelé na svém zasedání minulý týden schválili podnět pro podání žaloby na ministerstvo financí o vrácení 150 milionů korun, které Jihočeský kraj půjčil Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad na zaplacení tzv. korekce 2. a 3. výzvy.

„Podnět jsme podpořili v naději, aby se alespoň část peněz vrátila Jihočeskému kraji a jeho občanům, což považujeme za hlavní. Nedostali jsme však jako zastupitelé všechny potřebné podklady, žádné rozhodnutí o korekci, smlouvu o dotaci. Prosazujeme, aby se celým případem zabýval i kontrolní výbor zastupitelstva,“ uvedl zastupitel STAN/TOP 09 Bohumil Petrášek. 

„Především je třeba zdůraznit politickou odpovědnost krajského vedení, které za ROP Jihozápad zodpovídá. Kraj se podílel na vzniku programu, na jeho administrativním zajištění (úřad regionální rady), představitelé regionální rady i jejího výboru byli nominováni krajem. ROP Jihozápad od počátku provázejí různá podezření a nepořádky a to, že vše skončilo ‚pouze‘ stopadesátimilionovou pokutou, můžeme označit za štěstí,“ dodal zastupitel Jihočechů 2012 Pavel Vondrys.

Ten také vyjádřil pochybnost, zda je vůbec současná rada kraje personálně i odborně schopna zvládat neblahá dědictví minulého období. „Jak jsem již řekl při jednání zastupitelstva a volbě nových členů rady, je přesným termínem pro to, co se děje v krajské koalici, personální zoufalství.  Koalice trpí nedostatkem dostatečně fundovaných lidí se zkušenostmi, nehledě na to, že obsazení resortu školství KSČM je opravdu něčím, s čím v žádném případě nemůžeme souhlasit. Od voleb, kdy došlo k vytvoření této nedemokratické koalice, se vedení kraje utápí v personálních problémech a neřeší potřeby Jihočeského kraje. A jsme si jisti, že to není zdaleka poslední problém, který současná koalice má. Jsme zvědavi, jakých se ještě dočkáme překvapení,“ řekl Vondrys.

„Komunisté už více lidí vhodných na pozici radních ani nemají,“ poukázal Petrášek na personální limity KSČM.