Projev poslance Doktora

Hezký podvečer, dámy a pánové, vážený pane premiére, členové vlády.

Mandát vládnout, dostává vláda v souladu s Ústavou České republiky vyslovením důvěry poslanců. Jakkoliv alespoň doposud průběh rozpravy napovídal, že snad vláda skládá své účty výhradně do rukou opozice a ta zde hraje zcela zásadně a výjimečně roli těch poslanců, kteří jsou povinni ji kontrolovat, kontrolní funkci má vykonávat i poslanec, který vyslovuje vládě důvěru.

Vláda tedy z principu delegace důvěry, tady tedy od poslanců vládu podporujících, skládá účty i poslancům koalice. A pohled za má záda není úplně utěšený, to je tedy zjevné. Chápu, že pro některé přítomné členy vlády je obtížné setrvat zde po celou dobu a naslouchat příspěvkům poslankyň a poslanců, musím ale říci, že je pro mne zcela nepochopitelné, že ve chvíli, kdy bojuje vláda o mandát nadále vládnout, jsou zde ministři, kteří jsou od počátku zjevně nepřítomni, a z různých důvodů, které jsou pro mne nepochopitelné rovněž, omluveni v neúčasti z našeho dnešního jednání… 

Já chápu, že si toto nemohou dovolit komentovat jakkoliv třeba hlasitými projevy kolegové, mí kolegové, členové koalice, ale myslím si, že nepřítomnost ministrů uráží především je samotné, neb vláda vládne našimi hlasy, hlasy členů koalice, vládní koalice, nikoliv hlasy členů opozice. Možná že to není úplně obvyklé naladění, já však svůj vztah k vládě takto formulovaný mám. Z čeho jsem ovšem velmi znepokojený, je fakt, že na základě konkrétních skutků lze některé ministry vlády zastihnout při otevřeném pohrdání Poslaneckou sněmovnou. Dilema odpovědi na dnes vyslovený návrh nedůvěry není tedy v pohledu na vládu jako celek, ale v pohledu na některé její konkrétní ministry a jejich konkrétní skutky a konkrétní rozhodnutí.

Vážený pane předsedo vlády, předložím vám jen několik málo poznatků, nikoliv naprosto nově formulovaných, poznatků formulovaných v minulosti z tohoto místa, poznatků, které jsou dávno dány k přezkumu veřejným míněním a týkají se rozhodování členů vlády, kterou vedete.

Příklad první – Ministerstvo vnitra. Dne 16. listopadu 2011 předložil ministr vnitra Jan Kubice pro schůzi vlády materiál, který vládu informoval o úmyslu zadat nadlimitní veřejnou zakázku s názvem "Zajištění úprav" – a upozorňuji na ono slovo úprav – "Zajištění úprav poskytování služeb provozovatele informačního systému datových schránek 2012". V jednacím řízení bez uveřejnění. Zopakuji klíčová slovní spojení: zajištění úprav a řízení bez uveřejnění.

Na jiném místě zde v Poslanecké sněmovně v odpovědi na interpelace v dopise Ministerstva vnitra podepsaném ministrem vnitra, ale v tiskových prohlášeních jeho podřízených, pracovníků Ministerstva vnitra, se však hovoří o něčem naprosto jiném. Zde se hovoří o zcela nové verzi portálu. Tím se však otevírá a nadále se rozvíjí věcný konflikt, kde se stát ocitá v postavení subjektu, který používá služby, za které neplatí. Podstatu služby chráněnou autorskými právy přesouvá v rozporu se zákonem k dispozici jiným subjektům bez souhlasu vlastníka. A jak je patrné právě dnes, protože dnes byl onen takzvaně nový portál zprovozněn, zneužívá a kopíruje unikátní řešení k provozu systému, který označuje za takzvaně nový a svůj vlastní.

Pane premiére, v zásadě není vůbec důležité, zda potenciál tohoto sporu začíná v řádu desítek milionů korun a končí v řádu stovek milionů korun. Jisté je, že stát porušuje práva jiných subjektů. Jisté je, že stát organizuje bezpráví. Ale zpět k základní myšlence. Vy jste, pane premiére, na jednání vlády v předmětné věci slyšel klíčová slova "zajištění úprav". Právě odkaz na ony pouhé, pouhé úpravy, byl jediným argumentem pro institut jednacího řízení bez uveřejnění. Neuvedl snad ministr vnitra vládu v omyl při jejím rozhodování?

A dále v téže věci. Tentýž den – považte, prosím, tentýž samý den – dne 16. listopadu roku 2011 – není to úsměvné, tentýž den, kdy se tato věc projednávala ve vládě, kdy byl zmiňovaný materiál projednáván vládou České republiky, vyzývá Ministerstvo vnitra Českou poštu k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.

A pochybení se vrší. Po osmi dnech dne 24. listopadu roku 2011, tedy před uplynutím zákonné lhůty pro podávání námitek – zdůrazňuji, že ta v souladu se zákonem činí patnáct dnů – uzavírá Česká pošta smlouvu s Ministerstvem vnitra na předmětnou věc. Zdůrazňuji znovu – ve zjevném rozporu se zákonem.

Uvedu, pane předsedo vlády, a nijak mne to netěší a jsem si jist, že vás osobně také ne, uvedu výčet, nikoliv sarkastickou glosu postupu Ministerstva vnitra České republiky a České pošty – obojí jsou nepochybně subjekty ovládané vládou, respektive státem Česká republika, v této jedné jediné věci:

* Dnes byl spuštěn tzv. nový portál, který je nejspíše plagiátem původního autorského řešení, takový – řekněme – Picassův autorský koncept přemalovaný v nějaké provinční malířské dílně.
* Celý proces úpravy a provozu Českou poštou byl proveden v rozporu se zákonem, neb nebyla respektována ona zákonná lhůta na podávání námitek. Zde tedy dopovím, že správní řízení Úřadu pro hospodářskou soutěž už bylo zahájeno a celé jednání České pošty a státu v této věci je v rozporu se zákonem a tedy i v rozporu se zákonem provozováno.
* České poště bylo Ministerstvem vnitra České republiky předáno k dispozici a v úpravě dílo chráněné licenčním ujednáním bez souhlasu jeho vlastníka. A dále.
* Vláda jako sbor byla uvedena v omyl při projednávání mandátu Ministerstvem vnitra k zajištění takzvaných úprav, protože ve skutečnosti byl učiněn pokus o spuštění nového řešení, kterým by se stát vyvázal ze závazků plynoucích z licenčních ujednání a unikátních autorských řešení chráněných patentem České republiky.
* A dovětek poslední. Česká republika, Ministerstvo vnitra České republiky, používala zmíněné služby, za které neplatila, a lze se tedy velmi efektivně obávat i toho, že hrozí nikoliv zanedbatelné plnění z porušování autorských práv a licenčních ujednání.

Příklad druhý – Ministerstvo zemědělství. Shledávám, že existuje jistá korelace mezi mou přítomností u řečniště a nepřítomností ministra zemědělství. Opět se necítím být povolán, abych tuto věc řešil, ale ve svém druhém příspěvku nebo v příkladu druhém se budu věnovat právě agendě pana ministra Petra Bendla.

V Budějovickém Budvaru, národním podniku, byl z moci rozhodnutí zřizovatele, Ministerstva zemědělství České republiky, zahájen proces transformace, přechodu Budějovického Budvaru, národní podniku, na jinou hospodářskoprávní formu, akciovou společnost. Je zbytečné uvádět výčet důvodů, proč to je správné rozhodnutí, ztráceli bychom nepochybně čas. Naprosto nejcitlivější oblastí transformačního procesu je dosažení, respektive zachování kontinuity podniku v právních vztazích, zdůrazňuji ve všech právních vztazích podniku. Tedy zejména tam, kde nemá a nesmí dojít k oslabení podniku ve schopnosti hájit své zájmy v přístupu na trh.

Cituji ze slov Petra Bendla, ministra zemědělství. Leden 2012, projekt E15. Cituji: "Bude třeba zaměřit se na dokončení sporu, bude-li možno dohodou, abychom mohli pivovar alespoň transformovat na akciovou společnost." Konec citace.

Tak tedy. Cena podniku Budějovický Budvar, národní podnik, je složena z několika komponent. Tou nejdůležitější je bez debat schopnost prodat svůj produkt, zde tedy produkt chráněný unikátní nezaměnitelnou ochrannou známkou. Několikrát – myslím tím v průběhu několika posledních let, řekněme tří let – několikrát formulovaným akcentem, absolutní prioritou chráněnou v průběhu přípravy všemi ministry zemědělství, v průběhu celé transformace, nebo v celém dosavadním průběhu transformace podniku, byla schopnost uchránit cenu duševního vlastnictví, schopnost Budějovického Budvaru, n. p., vést efektivní ochranu v možnosti přístupu na trh.

Ministr Bendl je po dlouhé době jediný, kdo tento vektor, tento základní postulát respektovaný všemi ministry zemědělství bez ohledu na stranickou příslušnost, prolamuje. Jeho slova otištěná v médiích – a myslím, že je nemusím znovu opakovat – mají v rukou protistrany cenu zlata. Zdůrazňuji – cenu, která ovšem musí být někde odečtena, dojde-li svého účinku. Z pohledu kvalitativního může mít ona, jím zmíněná, dohoda jednu jedinou myslitelnou podobu. Podnik by musel rezignovat na ambici dodávat produkt s chráněným označením na některé trhy – toho se tedy ty spory týkají, ničeho jiného – a snížit tak svou cenu.

Já nevěřím, že ministr Bendl konal na základě formulovaného pověření vlády. Nevěřím, že vláda jako celek je naladěna podobně. Shledávám a uzavírám. Přestože panuje minimálně deklaratorní shoda většiny parlamentních stran – a o to je to divnější – na způsobu transformace cestou přijetí speciálního zákona Parlamentem České republiky, jeho příprava vůbec neprobíhá, přičemž je nám všem jasné, že teprve s přechodem na klasický model akciové společnosti je možné uvažovat o klasické dividendové politice a tedy navýšení příjmů státu z činnosti podniku, příjmů plynoucích, řekněme, do soustavy veřejných rozpočtů.

Příklad poslední, příklad třetí. Agenda Ministerstva práce a sociálních věcí.

Sleduji počínání ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Již v lednovém rozhovoru pro Parlamentní listy jsem vyjádřil obavu plynoucí z chyb, které jsou jako vnitřní – řekněme genetický – kód spojeny s projektem nového systému zpracování a výplaty sociálních dávek. Ten systém prostě takto založen byl. A nevěřím, že ty chyby lze jednoduše odstranit.

Všimněte si, prosím, základní, nikoliv jen optické, asymetrie. Všimněte si, kolegyně a kolegové z koalice, kolik energie vynakládá koalice na vysvětlování, popularizaci systémové změny a kolik energie musí vynakládat na obranu onoho zvláštního, řekněme, produktově obchodního řešení. Náklady na obranu produktově obchodního řešení projektu, kde ministr a jeho podřízení odmítají vyložit karty na stůl, mnohonásobně převyšují náklady spojené s žádoucí změnou. Chápu, že zde se mnou nebudou poslanci a poslankyně opozice souhlasit. Chápu, že tu systémovou změnu, kterou označuji jako systémovou, oni od základu odmítají.

Z mého pohledu jako člena koalice je tento stav naprosto nepochopitelný a alarmující. Ministr si tak pohrává nejen s trpělivostí opozice, ale ministr si – v mých očích a v mém vidění světa – pohrává i s trpělivostí koalice. Mnozí z poslanců ještě v tuto chvíli vidí svého ministra jako báječného zachránce, který agendu vysekal ze zajetí monopolního dodavatele původního řešení – to pan ministr opakuje téměř každý den – a visí mu jistě na rtech při každé zmínce o budoucích úsporách v systému. Pane ministře sociálních věcí, jako poslanec koalice vás žádám a vyzývám vás ke zveřejnění – a prosím, naslouchejte velmi pečlivě – ke zveřejnění úplné projektové rozvahy původního a nového řešení. Vyzývám vás, učiňte metodologicky, časově i věcně absolutně korektní výčet veškerých nákladů. Zdůrazňuji slova "veškerých nákladů". Bez ohledu na zdroj financování této operace. Pokus o kličku bez míče, kdy u nákladů systému, které spolu s novým systémem trpí stát, myšleno státní rozpočet, abstrahujete od zdrojů "Evropské unie", jako by toto nebyly kvalifikované náklady systému, vnímám jako postavení ofsajd, tj. faul, tj. jako nekorektní odpověď.

Vystavte úplný výčet nákladů minulých, současných a budoucích. A na tyto náklady upozorňuji především. Vystavte úplný výčet nákladů včetně podrozvahových závazků, které v tuto chvíli nejsou zjevné, nákladů odsunutých v čase. Vyjádřete náklady údržby systému, jeho průběžné aktualizace, náklady plynoucí z možnosti či nemožnosti státu přístupu k systému samotnému. Vyjádřete, jaké jsou možnosti státu v přístupu k tomuto systému, případně v přenosu celého systému nově spuštěného na jiného provozovatele. I toto je totiž výčet budoucích nákladů systému, které nikde neuvádíte a nikde nezaznívají, nikde jsem si je dodnes nepřečetl.

Vyzývám vás jako poslanec k předložení odpovědí na mé podněty. A předložte je, prosím, k veřejné kontrole. Vy jako ministr práce a sociálních věcí se o mou důvěru ještě ucházet můžete. Váš pan náměstek Šiška ji už beze zbytku pozbyl.

Závěrem. Vážený pane předsedo vlády, poslancem Parlamentu České republiky jsem byl zvolen na kandidátce Občanské demokratické strany. Byť jsem v tuto chvíli zde, v Poslanecké sněmovně, veden jako nezařazený, je možné dohlédnout a najít řadu společných bodů v prioritách vlády, kterou podporuji, a politického hnutí Jihočeši 2012. Množící se přehmaty některých vašich ministrů mi nebrání vidět celkový koncept. Platí má slova z jiného místa. Tato vláda má mou podporu tehdy, bude-li se rozhodovat na základě programového prohlášení, bude-li se rozhodovat na principech konzervativní obezřetnosti a zdrženlivosti a bude-li i nadále chránit naši národní suverenitu a fiskální bezpečí. A také najde-li dostatek energie k vytlačování jevů, které jsem právě popsal.

Děkuji vám za pozornost.