Po naprosto zbytečném několikaměsíčním lavírování, kdy se Jiří Zimola pokoušel z poslanecké funkce vytěžit, co se dá, a zachránit na centrální úrovni trosky své pověsti po vnitrostranickém puči, jsme se konečně dočkali rozhodnutí. Zůstane hejtmanem, vzdává se poslaneckého mandátu. K rozhodnutí ho přitom Jihočeši 2012 vyzývali už na konci října loňského roku, protože dvě takto časově náročné funkce nelze vykonávat plnohodnotně.
K čemu všemu to ale tedy bylo, kromě toho, že Jiří Zimola několik měsíců pracovně zanedbával jako hejtman Jihočeský kraj a jako poslanec Českou republiku?
Proč vlastně vůbec kandidoval, když nakonec poslancem být nechce?
Pan hejtman svá jednání často a rád odůvodňuje tím, že jedná v zájmu občanů. Avšak účast na vnitrostranickém puči, která mu měla pojistit ministerské místo v Haškově vládě jmenované prezidentem Zemanem, byla v zájmu občanů? Naprosto zbytečné vyčkávání, zda mu poslanecký mandát přece jen k něčemu nebude, také bylo v zájmu občanů? Celá absurdní anabáze, že nejprve kandiduje, nechá se zvolit a následně odstoupí, protože je pro něj výhodnější zůstat hejtmanem a v závětří čekat na další příležitost – to je také v zájmu občanů?
Myslím si, že nikoli. Jiří Zimola si jen nepěkně pohrál s důvěrou občanů. Za rok a půl od posledních krajských voleb vlastně nic pořádného nedokázal, protože byl v permanentní volební kampani, možná si vyjednával ministerské křeslo a nakonec po parlamentních volbách zůstal sedět na dvou židlích. Jediným hmatatelným výsledkem dosavadní činnosti krajské oranžovo-rudé koalice je tak zatím jen zřízení pochybného „krajského JZD“ neboli Krajského školního hospodářství.
K něčemu to však přece jen nakonec bylo – „nejoblíbenější hejtman“ ukázal, co v něm opravdu vězí. Nejenže je ochoten se paktovat s komunisty, ale pro svou kariéru jde klidně i dál – včetně zrady svých kolegů a lhaní v přímém přenosu.
Věřím, že mu to občané „jeho“ kraje, v jejichž zájmu tohle všechno údajně dělal, určitě nezapomenou.
