Šumavo, Vltavo…?
Tak je to tady znovu. Tvrdší a finančně náročnější. Úsek mezi Soumarským mostem a Pěknou na horní Vltavě, který byl tradičně splouván vodáky a dětmi na školních kurzech, bude nejen dražší, ale i pro běžné návštěvníky téměř neprodyšně uzavřený. Jen několik přeživších jedinců uměle vysazených perlorodek zde bude vyhlížet své pstruhy potoční, kteří jsou nezbytní k jejich rozmnožování. Bohužel pstruha potočního sežral opět uměle vysazený pstruh duhový.
Šumava dostává rány. Za posledních 7 let klesl počet návštěvníků o 20%. Nahoře v 1. i v části 2. zóny je sežraná kůrovcem. Někde i velmi dramaticky klesá počet trvale žijících obyvatel. Důvod? Není práce, není zde ani perspektiva. Ale to nejhorší je, že mizí i naděje. Ze Šumavy se stává region chalupářů, ale také movitých podnikatelů. Náklady na likvidaci odpadu, údržbu silnic (co jenom stojí protahování v zimním období?), veřejné osvětlení, vše jde za obcemi, samosprávou. Poraď si, starosto, poraď si, občane.
Ministr Heger a jeho úřad vymysleli zákon o zdravotních službách, lidé někde na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje, v centrální části Šumavy jsou připravováni na výrazně horší služby. Na dobrou dostupnost lékaře nebo na lékařskou pohotovostní službu ve Vimperku zapomeňte. Jihočeský kraj rozhodl, že by ji Vimpersko od roku 2013 nemělo mít. V Prachaticích, v jediné funkční nemocnici tohoto regionu, se začíná tlumit rozsah služeb (že by její zrušení?).
Financování školství asi bude tragédie, uvidíme , zda malé školy vůbec přežijí..
Chcete si zalyžovat, projet na kole a pak se jít někam vykoupat? Třeba z Kvildy (800 tis. návštěvníků ročně), Borových Lad, Zadova? Vimperk marně žádal o dotace v programech ROPu na slušný krytý bazén. Nic nebyla platná ani podpora 21 okolních samospráv.
To jenom úvodem, abych se vrátil k lodím.
Citace, iDNES, 26. dubna 2012:
„Chráněnými úseky může proplout pouze 28 lodí denně, povinně s průvodcem. Majitelé kanoí zaplatí 300 korun, kajakáři polovinu. Zatímco při stavu vody mezi 50 - 61 centimetry budou moci splouvat úsek na Vltavě, který začíná na Soumarském mostě a končí u mostu na Pěkné, pouze čtyři skupiny po sedmi lodích, při výšce nad 61 centimetrů žádné limity co do počtu lodí nejsou. Registrace na webu npsumava.cz je ale i tak povinná. Loni každý vodák platil sto korun, děti padesát. Letos se platí za kajak 150 Kč a za kanoi 300Kč."
Prý kvůli vyškolení průvodce. Loni to byla 63 registrovaná plavidla za den, celkem kolem 3500 vodáků. Celé věky tady na Vltavě se lidé řekou živili, splavování dříví bylo tvrdým chlebem. Chráněné druhy to bez problémů vydržely.
A teď se znovu omezuje počet lodí. Ještě pár let a s tradičním vodáctvím bude úplný konec. Že je to i obživa pro zdejší? Že to bude další rána pro prosperitu regionu? Ve jménu koho? To pro některé ekology a úředníky na MŽP nic neznamená? Jsou opilí svojí představou divoce se vyvíjející přírody a vzrůstající mocí a vlivem? Jenom navštíví a obdivují zelený podrost, který – a to doufejme – bude za pár desítek let zase snad ne sežraným lesem, a pak zase zmizí do svých kanceláří a centrál.
Z minulosti známe vojenské hlídky ve vlacích a dráty na hranicích. Bylo zbouráno 3500 chalup a zmizely celé vesnice po odsunu Němců. Pak přišla naděje, naděje pro všechny, ale hlavně pro ty, kteří se tady usadili, posílali a posílají denně děti do školy i desítky kilometrů. Měli a zatím mají zde svého lékaře i kostel se hřbitovem. Ale kam to dnes směřuje?
Je Národní park Šumava pro nás výhodou? Nebo je to stres, co zase přijde, kdo z ekologů se zase připoutá ke stromům, dobře či ještě lépe se spočítá perlorodka? Zase se bude couvat. Mocní vyženou jednoho dne všechny obyvatele z národního parku a CHKO jako nežádoucí prvek?
Kolikrát si říkám, že naštěstí pánové Krčín, Štěpánek Netolický postavili rybníky, hráze, Novou řeku nebo Zlatou stoku v době, kdy se řídili rozumem. Dnes se tím všichni chlubíme, region se tím živí, ale zároveň je nutno po staletích říci, že jejich díla přírodu nezničila. Naopak ji vhodně doplnila a umožnila místním obživu, krajina okolo jejich děl je hojně navštěvována.
A na Šumavě všichni známe Schwanzenberský kanál. Je to fantastické technické dílo a velkolepá vodní stavba Josefa Rosenauera. Myslíte, že by ji dnes někdo povolil? A co by tomu řekli „ekologové"?
Navrhuji se vzbouřit proti militantním ekologům, proti nařízením ministerstva ŽP, proti hloupostem EU nebo nevím ještě proti komu a prosadit nějakou variantu, která bude přijatelným kompromisem, přírodu nezničí a umožní lidem na Šumavě důstojný život.
Jihočeši 2012 nechtějí mít na Vltavě od Soumarského mostu až po Lipenskou přehradní nádrž „dálnici", ale uděláme vše pro to, abychom podstatně vylepšili současný stav možnosti splouvání, který je zapříčiněn zejména nedostatkem odvahy MŽP schválit nový Návštěvní řád Národního parku Šumava přijatý Radou parku. Přitom tento návrh Návštěvního řádu vychází z odborného posudku, že splouvání na loňské úrovni 63 lodí za den je pro perlorodku, vranku i makrofyta i při úrovni vodní hladiny 50-61 cm bez negativního vlivu.
MŽP však stále vychází z posudku, který nechal zpracovat bývalý ředitel Krejčí a tvrdí společně s Evropskou komisí, že tento posudek EIA musí být respektován navěky. Takové stanovisko je však nesmyslné a v rozporu se Směrnicí EIA vydanou EK i s národním českým zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí. Jestliže Správa NPŠ nechala znovu posoudit odlišný záměr, než který nechalo zpracovat předchozí vedení parku a tento je dle připojeného posudku autorizované osoby bez negativního vlivu na ŽP, měl být připravený Návštěvní řád Správou NP vydán a ministerstvem potvrzen a to již pro tuto sezónu.
Ministerstvo namísto toho, aby znalo předpisy EK a respektovalo Směrnici, zřejmě vůbec neví, jak tyto procesy v Bruselu chodí, a třese se strachy něco udělat, aby to neudělalo špatně. Tímto postupem už MŽP ničí Šumavu a její obyvatele 20 let. Pokud není ministerstvo ochotno pro tyto procesy dovzdělat své odborníky a nechce jezdit konzultovat do Bruselu také řešení přínosná pro místní občany, bude se toho zřejmě nucen ujmout Jihočeský a Plzeňský kraj.
A celostátní politická reprezentace ČR by měla jasně říci místním:
„Šumava bude pro Vás životní nadějí, osobním i rodinným programem, regionem šancí a příležitostí. A uděláme pro to co nejvíce a co nejrychleji. A to s odvahou a nasazením. Samozřejmě, že podmínkou je také udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí, zachování Šumavy jako fenoménu, jejíž menší část vznikla rukou přírody a větší část trpělivými a uvážlivými zásahy člověka".
Že to jde skloubit dohromady, ukazují některé příklady z Rakouska, Německa a Švýcarska. Mohli bychom se poučit.
Bez kompromisů, ale také bez jasného rozhodnutí o pravidlech z centrální úrovně veřejné správy se však ničeho pozitivního nedočkáme.
Bude se zase tančit „hříšný tanec"? Vždy před volbami?
