Malá domů pro dopravce?

Na jednom z posledních zasedání zastupitelstva před volbami 26. června schválili krajští zastupitelé peníze navíc za rok 2011 pro autobusové dopravce zajišťující dopravní obslužnost v Jihočeském kraji. Lze přistoupit na argument kompenzace neočekávaných nákladů v loňském roce z důvodu zvýšení cen pohonných hmot, nelze však souhlasit se současným nastavením a fungováním celého systému dopravní obslužnosti.

Současní dopravci totiž byli v roce 2009 určeni bez výběrových řízení a smlouvy, které byly předtím uzavírány na dobu neurčitou s výpovědní dobou jeden rok – což umožňovalo kdykoli uspořádat soutěž a nastavit dopravu účelně vzhledem k místním potřebám – byly nahrazeny smlouvami na 10 let s pevně danými podmínkami neumožňujícími soutěž a jednostranné úpravy rozsahu dopravní obslužnosti z pozice kraje jako hlavního garanta veřejné dopravní obslužnosti.

Jedním z takových případů je společnost ČSAD Autobusy České Budějovice, jíž tehdejší 1. náměstek hejtmana Martin Kuba v roce 2009 zařídil smlouvu do roku 2019 bez výběrového řízení, a to na poslední chvíli den před vznikem povinnosti dle evropské směrnice takovou smlouvu vysoutěžit [viz čl.8 odst. 3 písm d) Nařízení ES 1370/2007 – tzv. smlouvy bez spravedlivého nabídkového řízení]. Společnosti řízené jeho stranickým kolegou a členem výkonné rady ODS Vladimírem Homolou přináší tato smlouva přes 100 milionů korun tržeb ročně, za deset let tedy více než miliardu.

Odpovídá to výkonům? Je to hodně nebo málo? Bez soutěže a konkurenčních nabídek nevíme.

Celý systém dopravní obslužnosti je přitom neefektivní, na řadě linek jezdí prázdné autobusy a vlaky, lidé se z vesnic nikam nedostanou, musí jezdit automobily nebo chodit pěšky. A Jihočeský kraj to celé stojí každý rok přes 800 milionů korun. Bez řádných soutěží pak ani nevíme, zda je to hodně, nebo zda by to nemohlo být podstatně méně. A zda je tedy kompenzace zvýšených cen pohonných hmot nakonec vůbec potřeba. Jihočeský kraj utrácí peníze, aniž by se nějak snažil systém veřejné dopravy zefektivnit.

Dalším příkladem, že Jihočeský kraj toho v oblasti dopravní obslužnosti nedělá mnoho užitečného, je integrace dopravy, jejíž úroveň je v jižních Čechách odborníky hodnocena jako třetí nejhorší v celé České republice. Není divu, projekt na integraci dopravy byl na pokyn MUDr. Kuby stažen z regionálního operačního programu a nikdo na něm nepracuje.

Jihočeský koordinátor dopravy, krajem zřízená společnost JIKORD, s.r.o., se soustřeďuje jen na přerozdělování dotací dopravcům a integrovaným dopravním systémem, který by vytvořil k osobní automobilové dopravě konkurenceschopné řešení, se vůbec nezabývá. A tak se zdá, že hlavním úkolem JIKORDu je spíše se starat o zaměstnávání různých zasloužilých straníků a přátel a ne organizace jihočeské veřejné dopravy.

Co se týče rozvoje veřejné dopravní obslužnosti, kraj za čtyři roky neučinil nic podstatného pro zvýšení kvality, zvýšení využití veřejných dopravních prostředků a snížení nákladů. Za přínos pro občany se nedá považovat ani realizovaný projekt tzv. „Autobusů na zavolání". Jako pokusné králíky si kraj spolu s ČSAD Autobusy České Budějovice vybrali region Milevsko, kde se nyní po roce vyhodnocuje výhodnost a úspory.

Nevím, jak dopadne vyhodnocení, ale už při pohledu na buď prázdné jedoucí, nebo na návsích stojící nové autobusy je patrné, že celá věc může být výhodná pro dopravce, asi i pro dodavatele autobusů Zliner Zlín, který má monopol nejen na dodávky vozidel ale i na servis a dodávky náhradních dílů (vždyť Zlín je přece za rohem!). Pro občany však tato služba určitě výhodná není. Kdyby kraj zaplatil potřebným občanům v těchto místech taxík, vyšlo by to jistě levněji. Podle řidičů autobusů využívají tento systém jen důchodci, osoby s průkazkou ZTP nebo osoby k přesunu z restaurace do restaurace. Stojí za úvahu, že navržený způsob je plně dotován na ujetý kilometr.

Komu to vlastně prospívá a pro koho je to malá domů? Snad se tento systém nebude dále rozvíjet do dalších oblastí Jihočeského kraje a i ten zkušební provoz snad brzy skončí a ušetřené peníze bude možné dát na užitečnější věci – třeba na skutečnou integraci dopravy, která obslouží venkov, příměstí i města…