Při rozvoji cestovního ruchu naslouchejme i podnikatelům
Důkladné oponentuře podrobili členové hnutí Jihočeši 2012 novou koncepci rozvoje cestovního ruchu, kterou koncem září projednávalo krajské zastupitelstvo. Jihočeši upozornili, že v dokumentu, jenž členové krajské samosprávy nakonec schválili, existuje několik rizik či nevyjasněných otázek. Jde především o problematiku financování celého projektu. Slabším místem koncepce je i nedostatečně zdůrazněná role soukromých podnikatelů v cestovním ruchu. A konečně: bude potřeba hledat vyváženost mezi dobrými podmínkami pro vodní turistiku a protipovodňovou rolí přehrad.
Hlavním cílem Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji pro období 2015 – 2020 je v průběhu pěti let zvýšit návštěvnost Jihočeského kraje o 30 procent a učinit tuto oblast druhým nejnavštěvovanějším regionem po Praze. Přitom počet zahraničních turistů by měl narůst o 15 procent. Koncepci v hlavních rysech inspiruje osvědčený rakouský model. Vychází z toho, že region by se měl zaměřit na aktivní formy dovolené při zachování venkovského charakteru turistiky. Předpokládá například vznik certifikovaných turistických oblastí, rozvíjení nabídky z oblasti aktivní dovolené, památek, kulturních akcí, gastronomie, venkovské turistiky atd. K tomu, aby se stanovené cíle podařilo naplnit, je podle dokumentu nezbytné na jihu Čech vytvořit a finančně podpořit systém destinačních managementů.
Právě podporu destinačního managementu považuje krajský zastupitel za Jihočechy 2012 a starosta Tábora Jiří Fišer za pozitivní rys nové koncepce. Na druhé straně však upozorňuje: „Já z koncepce cítím poněkud autokratický přístup kraje jako instituce. Zdá se mi, že kraj má představu, že celou věc bude sám hodně řídit. Ale ve skutečnosti to tak asi nepůjde. Bude potřeba dát větší důvěru podnikatelům v cestovním ruchu,“ říká Jiří Fišer.
S tím souhlasí další Jihočech Pavel Dvořák. „Koncepce jako celek není špatná, ale chybí mi v ní větší zdůraznění privátní sféry. Text by měl být oponován například soukromou firmou, která ve velkém investuje do cestovního ruchu,“ tvrdí Pavel Dvořák, který žije ve Vimperku a předloženou koncepci cestovního ruchu konzultoval s několika lidmi, kteří na Šumavě poskytují ubytování. A jejich názor? „Ať kraj zajistí kvalitní silnice a dostatečné zázemí, třeba v podobě sportovišť. O zbytek se postaráme sami, nepotřebujeme vodit za ručičku…,“ tlumočí Pavel Dvořák.
Předseda hnutí Jihočeši 2012 Pavel Hroch v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu upozorňuje na riziko spojené s otázkou vodní turistiky na jihu Čech. Přehnaný důraz kladený na protipovodňovou roli vodních nádrží může podle Hrocha poškodit podnikatele, kteří na obou březích Vltavy investovali do vodní turistiky. „Hladina nádrže Orlík je v těchto dnech více než jedenáct metrů pod normálem, a to už je opravdu hodně. Přitom kraj by se měl vodní turistikou intenzivně zabývat. Je zde velký potenciál, ale i značné riziko, pokud to s regulací přeženeme,“ připomíná Pavel Hroch.
Jeho kolega Pavel Pavel novou koncepci Jihočeského kraje v oblasti cestovního ruchu vítá, ale zdůrazňuje, že je potřeba, aby finanční prostředky na její realizaci byly vynaloženy opravdu účelně. „Prostředky kraje nejsou neomezené. Proto bychom neměli dělat příliš široký záběr, ale soustředit se na věci, které jsou zvládnutelné,“ dodává Pavel. O šíři aktivit, které zahrnuje nová koncepce, uvažuje i Pavel Dvořák. „Nevím, zda navrhovaná struktura není příliš rozsáhlá. Každé město má přece svoje informační centrum, existují místní akční skupiny, tak proč ještě vytvářet jakési mezistupně?“
S velkým otazníkem vidí problematiku financování nové koncepce i Pavel Hroch. „Dokument předpokládá financování z evropských fondů i národních zdrojů. Přitom ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová při nedávné návštěvě v Českých Budějovicích uvedla, že právě z národních zdrojů nebude nic. V tom spatřuji riziko. Abychom nepracovali na věci, na kterou pak nebudou peníze.“
(rm)
