Současný radní a bývalý starosta Luboš Průša o aktuálních problémech Písku

Jak se změnil způsob řízení města od doby, kdy jste byl starostou Písku?

Změnila se jedna podstatná věc. Když jsme byli na radnici před těmi mnoha lety, tak bylo víceméně na první pohled vidět, co je v nepořádku. Bylo hodně zchátralých budov a komunikací a bylo jednoznačné, co je třeba dělat nejdřív. Když byly tyto věci opraveny, tak přestalo být trochu zřejmé, co je prioritou města. Ta dvě volební období, co jsem nebyl v zastupitelstvu, se tápalo. Samozřejmě se od té doby měnila i legislativa a poměrně se zpřísňuje zkoumání, jestli zastupitelé dobře hospodaří. Vyskytla se různá obvinění, obžaloby, trestní stíhání zastupitelů.

Nepřijde vám, že v poslední době bývají největším kamenem úrazu při rozhodování města procesní záležitosti, které zastiňují podstatu problému?

Určitě. Rozhodování zastupitelů se příliš formálně sešněrovalo. Asi za účelem boje proti korupci. Není to případ Písku, který má odborný aparát, ale u menších obcí starostové opravdu nevědí, jestli danou věc dělají dobře a v souladu s právem. Možná je to až trochu zbytečné. Většina zastupitelů v republice jsou slušní lidé a kontrola veřejnosti je dostatečná. Sebemenší formální pochybení trestat nějakou neplatností a neustálými spory je protismyslné, protože to nedává zastupitelům možnost rozhodovat rychle.

Zmiňoval jste, že jste nebyl v zastupitelstvu dvě volební období. Jak jste nahlížel na to, že vás před volbami oslovili ke kandidatuře?

Je vždycky složitá věc vstupovat podruhé do téže řeky. To poslední volební období 2010 až 2014 převažovaly hádky a spory. Taková věc je pro město špatná, nemůže se pak ničeho dosáhnout a nic vybudovat. I z toho důvodu jsem do toho znovu šel. Hlavní myšlenka byla uklidnit situaci natolik, aby zastupitelstvo bylo znovu tělesem, které dokáže rozhodovat a posouvat věci dopředu.

Zklidňování situace bylo i jedním z předvolebních hesel Jihočechů 2012. Máte pocit, že se to podařilo?

Myslím, že velmi výrazně. Je to vidět i z toho, že pro určité věci hlasuje opozice i koalice. Jako hlavní příklad mohu uvést územní plán nebo rekonstrukci centra města. Je mnoho usnesení, kde není hlasování vyhrocené.

Na podzim to bude tři roky, co jste složili koalici. Jak jste spokojen s plněním priorit?

Ona ta situace byla celkem složitá. I na mé straně panovaly obavy z koalice složené ze šesti subjektů, která je poměrně neobvyklá. Prvním úkolem bylo začít racionální rozpravy v zastupitelstvu a příliš se proti sobě nevymezovat. Myslím si, že velký úspěch napříč politickým spektrem bylo přijetí územního plánu. Já osobně jsem viděl i velký úkol v situaci kolem kasáren, kde došlo také k posunu – město dnes kontroluje jižní část. Pro nás, jako pro Jihočechy, byl důležitým úkolem bazén, i když někdy je to až příliš podsouváno jen nám, přestože tento bod mělo v programu více stran. I tam ale došlo k nějakému posunu. Za úspěch celého zastupitelstva považuji nalezení strategie v oblasti teplárenství. Úspěchem je sjednocení názoru nad důležitými investičními akcemi města, které se rozjíždějí. Ať je to nová vodárna nebo knihovna, jestli se to tedy také považuje za úspěch. Já samozřejmě všem občanům přeji novou knihovnu, otázka je, jestli není zbytečně nákladná. Možná, že v prioritách by ještě chvíli počkala. Dalším příkladem shody je cyklostezka spojená s Pleskotovo lávkou.

Asi je to vždycky o lidech, jak zpětně hodnotíte složení koalice ze šesti malých subjektů?

Ano, je to o lidech. V předkoaličních jednáních padaly úvahy i o ČSSD, se kterou by byla koalice asi ještě silnější. Všechno to ztroskotalo na osobě pana doktora Veselého (bývalý starosta – pozn.red). Tam prostě v čele stojí někdo, kdo nemá žádný velký koaliční potenciál. Ukázalo se, že je to solitér, který prosazuje jen své názory. Byla by s tím velká komplikace, takže jsme přistoupili ke koalici šesti stran. Samozřejmě, není to ideální. Každý má svůj názor a nikoho nemůžeme nutit. Koaliční dohoda mohla obsáhnout jen něco a najdou se lidé, kteří někdy hlasují jinak. Není to ale zásadní problém, který by nějak ohrožoval chod města.

Je pro město důležité, co se obecně odehrává na úrovni Jihočeského kraje? Probíhá tam nějaká komunikace?

Mám intenzivní pocit, že město Písek je v současné době minimálně panem hejtmanem vnímané jako konkurent. Nevím proč, ale některé kroky vůči Písku a Písecku jsou poměrně nešťastné. Bylo to například trestní oznámení na nějaké osoby ve Svazku obcí regionu Písecka. Kraji muselo být naprosto jasné, že k nějakému dvojímu poskytnutí dotace na jeden účel nedošlo. Nechápu, proč bylo trestní oznámení vůbec podáváno. Stanovisko Písku není respektováno ani při výběru ředitele lesnické školy a bylo odlišné i v otázce školního polesí, které bylo zařazeno pod krajské školní hospodářství. Asi je to osobou pana hejtmana, který z našeho regionu nepochází. Na kolik to má vliv, je otázka, protože kraj zase až tolik záležitostí města neovlivňuje. Podstatné je školství, zdravotnictví a stav komunikací. Myslím si, že vůči nemocnici se žádné nepřátelství kraje neprojevuje. Co se týče komunikací, tak tam mají asi přednost místa, odkud pochází buď krajský radní pro dopravu nebo pan hejtman, takže intenzivní opravy jsou především na Krumlovsku a Jindřichohradecku. Zase na druhou stranu, my tu máme komunikace celkem v pořádku. Školy jsou samostatná kapitola – sociální demokracie možná zbytečně prosadila určité politické představy o vedení škol, ať už je to průmyslová škola, nebo při procesu určení ředitele lesnické školy. Ale že by pro Písek mělo nějaký negativní vliv, kdyby se nepřátelství ještě zvýraznilo, to si nemyslím. Jedna věc mě ale osobně velmi mrzí – je to otázka komunikace R4. Podle mě kraj nevyvíjí vůbec žádné úsilí a nepomáhá městu Písek, aby ta stavba byla dokončena. To je nepříjemná věc. Pokud by se v tom nejvyšší vedení kraje angažovalo, myslím si, že ke stavbě by bylo možné přikročit rychleji.

Máte informace, v jaké fázi se příprava dalších úseků nachází?

Když jsem znovu nastoupil na radnici, tak jsme o tom začali intenzivně jednat. Měli s panem místostarostou Knotem jednání s ministrem Ťokem a víceméně jsme se dohodli, že ministerstvo dopravy by potřebovalo vyzkoušet projekt PPP, který by se dal aplikovat na R4, protože je dobře připravená z hlediska územního rozhodování a stavebního povolení. V rámci toho byl vysoutěžen obchvat Dubence, ale více už se toho nestihlo, protože zbytek měl být zadán tím projektem PPP, takže by to dostavěla nějaká soukromá firma na základě koncese. Jenže ministerstvo dopravy postupovalo při výběru poradce pro tuto soutěž poměrně nešťastně a zakázku na poradenství za 75 milionů vysoutěžilo tak, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže výběrové řízení zrušil. Mezitím propadly všechny souhlasy EIA k jednotlivým úsekům. Poslední informace jsou takové, že ministerstvo znovu vybírá poradce a snaží obnovit povolení EIA. Bohužel jsme se nedostali do těch jedenácti staveb, které dostaly povolení od Evropské unie, aby nemusely znovu absolvovat celý proces. Kdyby ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic intenzivně pracovalo, během tři čtvrtě roku se dá všech povolení EIA dosáhnout. Stavba není extra nákladná a částka by se dala ještě snížit. Odhady se pohybují kolem šesti až deseti miliardami korun, to je částka, kterou státní rozpočet určitě disponuje. Snížení by se dalo dosáhnout třeba v podobných úsecích, jako je obchvat Čimelice, kde by se dalo použít třípruhové řešení s možností budoucího rozšíření na čtyři pruhy.

Poměrně nedávno jste se stal členem pracovní skupiny pro písecký plavecký bazén. Co bude následovat?

Rada města si stanovila pracovní skupinu z toho důvodu, že se schází jednou za 14 dní nebo tři týdny a nemůže pravidelně dohlížet na průběh. Vytvořila pracovní skupinu, která by na to měla dohlížet a připravovat materiály, pokud bude potřeba něco schválit. Teď je prvním úkolem výběr technického dozoru, druhým úkolem je dohlížení na zpracování kvalitní projektové dokumentace a třetím úkolem je dohlížet na zadávací řízení k výběru zhotovitele stavby.

Lidovecký zastupitel Petr Hladík v našem rozhovoru tento krok kvitoval a říkal, že je dobře, že si politická reprezentace bere odpovědnost na svá bedra. Vidíte to také tak?

Jde také o to, že stavba bude poměrná náročná a investiční odbor bude zatížen dalšími akcemi, jako je nová úpravna vody a knihovna. Určitě je významné, že někdo nese politickou odpovědnost, ale hlavní důvod je ten, aby měly práce každodenní dohled. Samozřejmě ve vytváření materiálů musí pomáhat i městský úřad a nejvíc ze všeho investiční odbor.

Předpokládám, že hlavním cílem pracovní skupiny by mělo být dosažení limitní ceny bazénu, kterou zastupitelstvo schválilo…

To bude asi velký oříšek. Myslím si, že až teď bude zhotoven definitivní výkaz výměr, tak uvidíme, co se bude dít. Částka je až jakoby magická, hlavně opozice jí přikládá obrovský význam. Půjde o velký úkol, a pokud by se rýsovalo, že stavbu nelze do 250 milionů provést, tak ji nemůžeme zadávat a musíme s ní zpátky do zastupitelstva, aby řeklo, co se ní vlastně má dělat. Za tohoto rozložení politických sil si nedokážu představit, že bychom cenu nějak přešvihli. Na tématu bazénu panovala shoda až do té doby, než se otevřela varianta jeho umístnění v kasárnách. Z hlediska nějaké dlouhodobé úvahy nejsem nějaký stoprocentní odpůrce, že by měl bazén stát v kasárnách. Pokud bychom ho tam ale budovali, jde po podle mě o odklad osmi až deseti let. Ať si říká, kdo chce, co chce, nějakou stavbu už jsem viděl. To je první důvod, proč jsem byl pro stavbu pod lesnickou školou. A druhý důvod byl, že investice v kasárnách by do stejně kvalitního bazénu nevyšla levněji. Spíš bych řekl, že naopak. V kasárnách nejsou k dispozici žádné inženýrské sítě ani kvalitní dopravní spojení. To se bude muset vybudovat a dostatečným impulsem by to pro měla být nová sportovní hala. Náklady na bazén v kasárnách by se prudce zvyšovaly. Kdybychom se přece jenom rozhodli tam začít plánovat, dostali bychom se úplně na začátek celého procesu, který teď trval nějakých osm let. Je to sporná věc, hlasování bylo těsné, ale mě například těší, že když bylo pro těch nutně potřebných 14 hlasů, ostatní kormě dvou nebo tří nebyli proti a jen se zdrželi. Pokud by byli proti, byla by situace skutečně na ostří nože.

Co je podle vás nutné do konce volebního období v Písku vyřešit? Asi trochu pokulhává hledání využití pro prázdné budovy…

I využití prázdných objektů pokulhává, například bývalá základní umělecká škola je pořád prázdná. Já si myslím, že důležitý úkol je připravit podklady pro další volební období, pro uskutečnění rekonstrukce centra města, vybudování velkokapacitních garáží a asi zvýraznit snahu o využití budov, které nejsou v centru města obsazeny. Má to samozřejmě háček, protože buď se budovy uvolní k nějakým podnikatelským účelům a nezůstanou k dispozici veřejnosti, nebo pokud budou k dispozici veřejnosti, musí se najít nějaký provozovatel, který má dostatečné zdroje, aby je provozoval ke smysluplnému účelu.

Městský rozpočet je docela napjatý a město si asi nemůže moc dovolit starat se o nevyužité domy…

V městském hospodaření by měl fungovat princip, že město zbytečně nedrží zbytečný majetek. Písek je na své poměry poměrně dobře vybaven, až někdy převybaven. Já osobně jsem velmi zvědav na to, jak budou vedle sebe fungovat instituce jako kulturní dům, Sladovna a velká knihovna s mnoha možnostmi využití. To samé může být s tělocvičnami a sportovní halou. Písek je celkem dobře vybaven a někde je opravdu na místě úvaha, jestli všechny projekty, které chystáme, budou dobře využity.

Nedávno jsme v Píseckých postřezích přinesli rozhovor s bývalým starostou Ondřejem Veselým, který má konkrétně na transformaci Centra kultury a situaci ve Slavně asi opačný názor, než vy. Co si o těchto tématech myslíte?

U Centra kultury nevím, jestli mám opačný názor. Ten stav byl způsoben dlouhodobou nemocí exředitele Havla. Neříkám, že se tam děly nějaké kriminální činy, ale byl tam nepořádek. Podle mě za něj do značné míry odpovídal i pan Veselý, který byl předseda dozorčí rady. Jestli se zjednodušil způsob řízení, tak na tom nevidím nic špatného. Zpřehlednily se finanční toky, vevnitř se nic skrývat nedá, všechno je určováno parametry stanovenými radou města. Myslím si, že i nový pan ředitel se chopil své funkce dobře a nepořádek začal odstraňovat. Protože je to člověk, který se v oblasti kultury dlouhodobě pohyboval, tak ani program neutrpěl. Na Sladovnu jednoznačně vyhrazený názor nemám. Je to instituce, u které není špatné, že má určitou svobodomyslnost a sama si určuje program. Byl tam konflikt ohledně staré výstavy – přišlo mi škoda, že výstava za 15 milionů, která není zdaleka odepsaná, má být celá zničena. Je otázka, zda je nová koncepce paní ředitelky udržitelná. Sladovna byla zpočátku koncipována tak, že hlavní cílem je trvalá výstava a v menších částech se obměňují menší výstavy. Paní ředitelka dneska tuto možnost trochu obrací a asi je to z hlediska návštěvnosti dobře, že to hlavní se bude obměňovat, protože děti nebudou chodit pořád na to samé. Otázka je, jestli je to finančně udržitelné. Může být velmi nákladné, pokud se bude velká výstava každý rok nebo dva měnit. Druhá věc, která mě na Sladovně mrzí, je nepořádek v hospodaření. Kromě jiného se to projevovalo i na té výstavě Centra ilustrace, kde se poztrácela spousta věcí, byly nefunkční a neopravovaly se. Pak se jich vedení Sladovny včetně správní rady zbavilo tak, že je vyházelo a zrušilo. Místo toho, aby je jako dobrý hospodář opravovalo a aktualizovalo, tak ty věci zničil tak, že už nikoho nemohla zajímat výstava, kde nejdou audio prvky a videa. My jsme to jako radní nechali speciální firmou spočítat, jak velké škody vznikly. Někdo za to bude muset mít odpovědnost, protože si majetek převzal. Chceme to dotáhnout do konce. Co se týče odstraněné výstavy, v celém rozsahu už asi použít nepůjde, ale jsou nadšenci, kteří stáli u jejího zrodu, a ti by chtěli alespoň z části v kině Portyč obnovit její prvky. Nakonec jsem rád, že si o tom rozhodla správní rada. Svědčí to o tom, že my to nijak neválcujeme a neodvoláváme paní ředitelku, nechť má šanci prokázat, že její koncepce je v pořádku. I když názor rady byl jiný, je vidět, že je zachována pluralita názorů. Já bych si tuto koncepci nevybral, ale jsem rád, že demokraticky zvítězil nějaký názor, byť není můj.

Paní ředitelka Sladovny nesrovnalosti v majetku vysvětlovala tím, že za předchozího vedení Sladovny neproběhl správně proces předání majetku, takže dnes nemůže nikdo tvrdit, co vlastně chybí…

Není to úplně pravda. Dokumenty, které jsme dohledali, svědčí úplně o něčem jiném. K převzetí majetku za minulého vedení asi nikdy před tím nedošlo, v tom má paní ředitelka pravdu. Ale v roce 2012 si paní ředitelka Dobiášová od pana starosty Veselého převzala majetek, jehož přesný seznam je dohledatelný.

Jakou cestou by se mělo město vydat, aby bylo fungování všech kulturních organizací smysluplné a ekonomicky udržitelné?

Teď je doba hojnosti, je dost peněz, pořád se zvyšují možnosti obcí. Nebude to trvat věčně a brzy nás čeká doba úspor. Pak bude nutné náklady ořezávat, pokud nebudou stoupat příjmy organizací. Je možné začít odřezávat od grantového systému a městským zařízením stabilní podporu zachovávat, ale každopádně bude nutné klást větší důraz na ekonomiku. Může to mít své limity, že některá organizace začne mít v těchto dobách nějaké problémy, které nebude možné sanovat z městského rozpočtu. Investice a obnova majetku musí mít podle mě vždycky přednost před provozními výdaji.

Autor: Petr Eliáš

Zdroj: http://www.jcted.cz/pisecke-postrehy/soucasny-radni-a-byvaly-starosta-lubos-prusa-o-aktualnich-problemech-pisku/