Takovou historií se moc obcí v kraji pochlubit nemůže, říká starosta Pavel Hroch
V roce 1220 se objevuje první písemná zmínka o Kovářovu – obci, která se nachází dvacet pět kilometrů od Písku. Dnes ji tvoří sedmnáct místních částí a žije zde necelých patnáct set obyvatel. Už osmnáct let je zde starostou Pavel Hroch, který je zároveň i krajských radním.
– V letošním roce uplyne osm set let od první písemné zmínky o obci Kovářov. Plánujete nějakou oslavu?
Tento rok je pro obec zcela výjimečný. Takovou historií se moc obcí v Jihočeském kraji pochlubit nemůže. Naplánováno jsme měli mnoho akcí, zaměřených na kulaté výročí obce, ale pandemie nám je nedovolila uskutečnit, proto jsme se rozhodli alespoň dát vědět široké veřejnosti prostřednictvím Deníku o tom, jak se v obci Kovářov žije, něco o její historii, ale i současném životě.
– Starostou jste už osmnáct let. Jaké to byly roky?
Podle mě to byly roky plné nového poznání, nových zkušeností, ale také roky velmi úspěšného rozvoje obce. Měl jsem možnost spolupracovat s mnoha lidmi v zastupitelstvu, ale musím konstatovat, že každý měl na rozvoji Kovářova nějaký svůj přínos. Ať to byly infrastrukturní projekty, spolková činnost nebo kultura prohlubující venkovskou pospolitost.
– Co se za tu dobu podle vás povedlo, a co vás naopak třeba trápí?
Na tuto otázku by měli odpovídat spíše občané obce, kteří hodnotí práci zastupitelstva, rady obce a starosty. Z mého pohledu je to spousta věcí, a proto mně dovolte vzpomenout pouze na některé. Celostátní ocenění v soutěži Vesnice roku České republiky v roce 2004 a následně evropské ocenění v roce 2006 za rozvoj venkova, patří do této kategorie. Výstavba bytů nejen v Kovářově, ale i v Předbořicích nebo Lašovicích vytvořila možnost navýšení počtu obyvatel. Pravidelné opravy místních komunikací, rekonstrukce fotbalového hřiště včetně vytvoření nového zázemí pro hráče a tribuny pro diváky. Investice do základní školy dosáhly již několika desítek milionů korun a můžu s klidem říct, že naše škola svým vybavením jednotlivých tříd, speciálních učeben nebo hřištěm patří k nejlepším v Jihočeském kraji. Za největší úspěch obce považuji, za dobu co starostuji, že došlo k vytvoření devatenácti stavebních parcel pro individuální bytovou výstavbu. A co nás trápí? Nemáme další rozvojové plochy, což má za důsledek, že počet trvale žijících obyvatel se snižuje i v důsledku demografického vývoje.
- Osmnáct let je poměrně dlouhá doba. Bylo někdy období, kdy jste chtěl ze svého postu starosty odejít?
To mě nikdy nenapadlo. Tato práce mě baví a přináší mně osobně uspokojení. Když se něco podaří, vyvolává to ve mně novou chuť vymyslet společně v zastupitelstvu nové projekty a ty následně realizovat.
– Co plánujete v obci do dalších let? Jaké jsou ty největší investiční záměry?
Nesmíme přestat myslet na to, že máme plně organizovanou školu, dvě třídy pro děti v mateřské škole, a proto se jedná o výstavbu nových bytů, třeba v novém bytovém domě. Čeká nás také rekonstrukce vodovodního řadu v obci nebo výstavba čistírny odpadních vod.
– Kdybyste měl jmenovat tři charakteristické věci pro Kovářov, jaké by to byly?
Obec s velmi širokou nabídkou služeb. Obec s velmi bohatou spolkovou činností. Obec ležící v krásné krajině začleněné do petrovské pahorkatiny.
– Vaším partnerským městem je dlouhodobě švýcarský Seftigen – jaká je to spolupráce a co obnáší, přináší?
Naše přátelství je vskutku dlouhodobé, trvá již téměř tři desítky let. Dnes je ta spolupráce zaměřena na žáky základních škol v Kovářově a Seftigenu. Samosprávy spolupracují na osobní a přátelské výměně. Mnoho kovářovských občanů má své kamarády v Seftigenu a je moc příjemné je přivítat i mimo oficiální setkání, jako tomu bylo například před dvěma měsíci.
23.09.2020 Českobudějovický deník
