Jihočeši 2012 získali v krajských volbách 3,3 %. Co bylo příčinou neúspěchu?
Politické hnutí Jihočeši 2012 dosáhlo ve volbách do Zastupitelstva Jihočeského kraje volebního zisku 3,3 %, což představovalo 6 071 hlasů. Podle kandidáta a analytika Radka Pilečka se však primárně nejedná o neúspěch Jihočechů 2012, ale spíše o obrovský úspěch Martina Kuby, jenž přetáhl na svou stranu voliče v podstatě všech uskupení kromě populistů a komunistů. Částečně mu pomohly i povodně, které mu umetly cestu k přilákání spousty nerozhodnutých voličů.
S trochou nadsázky lze dokonce konstatovat, že Jihočeši 2012 dopadli ještě velmi dobře. Ve srovnání s volbami v roce 2020 ztratili necelou polovinu, přesněji 49,5 % své tehdejší volební podpory.To může na první pohled působit jako debakl, ale například STAN si pohoršil o 60,6 %, Společně pro jižní Čechy o 57,4 %, Sociální demokracie o 77,3 % a Piráti dokonce o 81,1 %. V tomto srovnání vycházejí Jihočeši 2012 nejlépe ze všech jmenovaných.
Hlavním problémem byla slabá podpora v největších městech. V 10 z 15 největších měst Jihočeského kraje nepřesáhl volební zisk Jihočechů 2012 hranici 3 % a pouze v jednom z těchto měst překročil 5 % – v Sezimově Ústí, kde dosáhla volební podpora hnutí 12,7 %, především zásluhou kandidatury místního oblíbeného starosty Martina Doležala. Ucházející byl i zisk ve Strakonicích (4,8 %), odkud bylo na kandidátní listině hned několik výrazných osobností, například experimentální archeolog Pavel Pavel či tajemník horažďovického městského úřadu Pavel Vondrys.
Nad 5 % se hnutí Jihočeši 2012 dostalo ve dvou okresech – Písek a Tábor. Při podrobnějším pohledu na mapu volebních výsledků v jihočeských městech a obcích je patrných šest lokalit, kde se Jihočechům 2012 dařilo výrazně nadprůměrně a hned tři z nich jsou v okrese Písek. Dobré výsledky evidujeme v Kovářově a okolí, včetně Chyšek a dalších obcí, kde rezonovalo zejména jméno lídra hnutí a náměstka hejtmana Pavla Hrocha. Dále pak v severozápadní části okresu – v okolí Mirovic – kde kandidovali dva zdejší starostové Josef Vejšický a Vladimír Čelakovský. Třetí lokalitou jsou Bernartice a okolí, odkud pochází výzkumný analytik a vysokoškolský pedagog Radek Pileček.
Relativně velkou oblastí vysoké podpory Jihočechů 2012 bylo Mladovožicko na Táborsku, kde sice nemělo hnutí žádného kandidáta, nýbrž dlouhotrvající podporu od starosty Mladé Vožice Jaroslava Větrovského. Na rozhraní okresů Tábor, Jindřichův Hradec a České Budějovice se Jihočechům 2012 dařilo díky většímu počtu místních kandidátů. Největší zásluhu nese starosta Veselí nad Lužnicí Vít Rada, ale podstatně přispěl i starosta Lomnice nad Lužnicí Petr Krejník, ředitel MAS Třeboňsko Tomáš Novák či ekonom Michal Doktor.
Poslední lokalitou výrazně nadprůměrného volebního zisku Jihočechů 2012 je jihozápad okresu Strakonice – především Čestice a přilehlé obce, jelikož na kandidátní listině figuroval jak jejich starosta Jan Zábranský, tak i místostarosta Milan Žejdl. Obstojné výsledky se dostavily i v mnoha dalších obcích a městech, ale již se jednalo pouze o příslušná sídla, nikoliv o širší území. Za zmínku stojí třeba obec Borová Lada, obec Mojné či města Stráž nad Nežárkou a Volary. Starosty ze všech těchto míst měli Jihočeši 2012 na své kandidátní listině, ale ani to k celokrajskému úspěchu nepomohlo.
Velmi pozitivní zpětná vazba přicházela na volební kampaň. Billboardy, volební noviny i jiné materiály kampaně působily na lidi sympatickým dojmem. Reklamy na internetu dosáhly více než 10 milionů zobrazení a některá videa na Facebooku i přes 100 tisíc zhlédnutí. Tato čísla jsou ale jen čísla, nikoliv hlasy voličů. Navíc i v té řeči čísel bylo téměř nemožné konkurovat dosahu Martina Kuby, jehož videa z povodní se pohybovala kolem 2 milionů zhlédnutí a šířila se doslova jako lavina.
Za Jihočechy 2012 můžeme pouze dodat, že přejeme staronovému hejtmanovi hodně sil do nadcházejícího volebního období, ať se mu daří realizovat všechny rozjeté projekty a věříme, že i nadále budeme moci hrdě říkat, že jsme krajem prosperujícím, bez dluhů a krajem, kde se lidem žije dobře. O nás teď voliči nějakou dobu neuslyší, parlamentních voleb v roce 2025 se nijak účastnit nebudeme, ale za dva roky v komunálních volbách se vrátíme v plné síle a s odhodláním zabojovat opět o přízeň voličů.
Radek Pileček
