Co s Letištěm České Budějovice?

Kraj projekt letiště nezvládnul a podle všeho si s ním velkokoaliční strany ČSSD a ODS neví rady ani teď, protože o něm ve svých volebních programech mlčí. Jihočeši 2012 k problémům kraje i nepopulárním tématům přistupují zodpovědně. Letiště České Budějovice pro nás sice není prioritou – to jsou opravy a výstavby nových silnic a obchvatů – ale je to závazek, s nímž je třeba se vypořádat.

Letiště v Plané u Českých Budějovic se často prezentuje jako jeden z hlavních rozvojových projektů Jihočeského kraje. Toto letiště počítá svoji historii od 30. let minulého století, téměř od samého počátku fungovalo letiště ve spojení s armádou. V průběhu druhé světové války i v době komunismu sloužilo letiště především vojenským účelům, i když například koncem 40. let zde krátce fungovalo letecké spojení Praha-České Budějovice. Od 90. let 20. století docházelo k postupnému oslabování vojenského významu letiště, až ke konci roku 2005 armáda odešla definitivně a letiště přešlo pod civilní správu. 

V ten stejný rok založily Město České Budějovice a Jihočeský kraj společnost Jihočeské letiště České Budějovice, a.s., ve které mají oba subjekty podíl 50%. Tato společnost dostala (po převodu pozemků a budov z rezortu ministerstva obrany do majetku Jihočeského kraje) areál plánského letiště do správy. Bylo nutné zahájit rekonstrukci, v první fázi byla opravena administrativní budova, vykoupeny zbývající pozemky od soukromých vlastníků, je připraveno nové oplocení areálu, obnova ČOV a kanalizace, odlesnění, dekontaminace některých objektů apod. Letiště také postupně získávalo další licence rozšiřující jeho provoz, v současné době vlastní licenci neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí, cílem je dosáhnout statutu veřejného mezinárodního letiště.

V současné době na letišti funguje například hasičský záchranný sbor, staví se zde heliport pro účely zdravotní záchranné služby a letiště eviduje ročně více než 8000 pohybů, především přílety a odlety malých osobních letadel. Roční dotace Statutárního města České Budějovice činí 17 milionů Kč na provoz a 2,5 mil. Kč na investice, kraj poskytuje ročně na provoz také 17-19 milionů Kč a např. z rozpočtu kraje na rok 2011 uhradil výstavbu nové administrativní budovy a další investiční akce v rozsahu 51 milion Kč a sanační opatření a opravy v částce 7 milionů Kč.

Další fází, důležitou pro rozvoj letiště, je získání licence pro veřejné mezinárodní letiště, což by umožnilo provoz klasických linkových letů i charterové lety a zřejmě i získání stabilního partnera pro provozování, který by pokryl svými kontrakty se zákazníky alespoň základní část provozních nákladů.

Následný postup modernizace a rozšiřování letiště spojilo současné vedení kraje se získáním finanční podpory od Evropské unie z Regionálního operačního programu Jihozápad ve výši přes 400 milionů korun, což mělo sloužit jako významná injekce pro stavbu terminálu, opravu dráhy apod. Ovšem Jihočeské letiště tuto dotaci nedostane, kraj obdržel počátkem roku 2012 vyrozumění Evropské komise, která považuje projekt za obtížně udržitelný a problémový s nevyjasněným postavením vůči národní strategii rozvoje letecké dopravy v České republice. Nově nastalá situace staví kraj, potažmo město České Budějovice, před problém, jak naložit s letištěm dál.

Spoléhání se na přísun evropských dotací a zřejmě i snaha kraje, aby sám kraj zadával všechny zakázky na modernizaci, zcela vytěsnilo snahy o nalezení strategického soukromého partnera, bez něhož je další rozvoj letiště nemyslitelný.

Regionální letiště máme u nás například v Ostravě, do jehož provozu musí Moravskoslezský kraj každoročně nalít nemalé finanční prostředky z veřejných zdrojů, přičemž celoročně fungují pouze dvě linky, do Prahy a Paříže, největší objem osobní dopravy tvoří sezónní lety do dovolenkových destinací.

Naopak inspirativní jsou pro nás projekty letiště v Pardubicích a v Brně, kde dokázali získat podporu EU pro investice a dokázali učinit i perspektivní dohody s budoucími zákazníky. Stav, že by veškeré investice a celý provoz letiště v Českých Budějovicích byly dotovány a hrazeny výlučně z veřejných prostředků bez ohledu na výši ztráty, nepovažujeme za smysluplný.

České Budějovice se nacházejí v relativně dostupné vzdálenosti od letiště v Praze a v rakouském Linci, českobudějovické letiště tak pro nás nemá prioritu, tou je dálniční napojení právě na tato dvě města, čímž se dostupnost letišť zlepší. Navíc po vybudování kvalitní železniční infrastruktury se významným konkurentem letů na krátké vzdálenosti stane právě moderní rychlovlaková železnice, jak je tomu i v západní Evropě. 

Jihočeši 2012 a Jihočeské letiště České Budějovice

Jihočeši 2012 považují za klíčové v první řadě důkladně spočítat, zda množství finančních prostředků, které je nutno do letiště vkládat z veřejných zdrojů, může být vyváženo přínosem zajištění jeho provozu pro jihočeskou veřejnost a podnikatele. Pokud analýza prokáže, že alespoň v dlouhodobém horizontu cca 10 a více let mohou ekonomické přínosy pro Jihočeský kraj odůvodnit další vkládání veřejných peněz do realizace projektu, pak bude třeba zajistit, aby letiště co nejdříve získalo licenci pro veřejné mezinárodní letiště. Souběžně bude nutné pokusit se najít strategického partnera pro provozování letiště a hlavní zákazníky, kteří budou poptávat jeho služby. Důležité bude co nejrychleji napravit všechna zanedbání, kterých se dopustilo současné vedení kraje a také Úřad regionálního rozvoje Regionu soudržnosti Jihozápad, který projekt pomáhal připravit a konzultoval s Bruselem přidělení dotace.

Bude tedy nutné ve spolupráci s MŽP dokončit posouzení vlivu letiště na životní prostředí v řádném procesu EIA, bude nutné v dohodě s ministerstvem dopravy vymezit postavení letiště v rámci strategie rozvoje letecké dopravy v České republice a prokázat alespoň základní provozní udržitelnost financování jeho provozu.

Vybudování  letiště v původní podobě (původně za 1,2 mld. Kč, dnes zredukovaná verze za 600 milionů Kč) a zajištění jeho provozu jako veřejného mezinárodního (každý rok částka cca 40-50 mil. Kč v nejskromnější variantě) bez strategického partnera a zajištění stabilních zákazníků na delší období, jsou pro krajský i městský rozpočet výdaje, které nejsou schopny kraj ani město České Budějovice dlouhodobě unést. Do budoucna jsme otevřeni spolupráci se soukromými subjekty i s dalšími letišti. Jsme si vědomi, že v případě vstupu dalšího subjektu do projektu letiště může dojít k jeho úpravám a aktualizacím, důležitá je udržitelnost a hospodárnost celého projektu.

Zároveň Jihočeši 2012 nechtějí myšlenku letiště v jihočeské metropoli úplně opustit, chceme udržet celistvost pozemků, nechceme z letiště udělat další zónu hypermarketů nebo pochybných developerských projektů, neboť takto scelené území má trvalou hodnotu a podruhé již se tato šance mít takto scelené území určené pro letiště v krajském městě určitě opakovat nebude.

Na závěr drobná poznámka: Je zvláštní, jaký postoj k letišti zaujaly současné koaliční strany. Hejtman Jiří Zimola se pokusil zodpovědnost za selhání současné politické reprezentace přehodit na úředníky kraje. A ODS se ještě v květnu v placené inzerci k letišti hlásila ve stylu „Letiště chceme, a proto ho vybudujeme sami“ (sami = z rozpočtu kraje, za peníze občanů).

Ve volebních programech obou dotyčných stran přitom nyní nenajdeme o letišti ani zmínku. Nepochybně se jedná o velký projekt a nemalý finanční závazek, kterým se nově zvolené vedení kraje bude muset v příštích letech zabývat. Přesto ani jedna z velkokoaličních stran nemá zapotřebí občany informovat, jakým způsobem hodlá s letištěm naložit. Na rozdíl od Jihočechů 2012, kteří se nevyhýbají ani nepopulárním tématům.

Buď ODS a ČSSD vůbec neví, co si letištěm dále počít (což předvedly již v minulém volebním období), anebo to naopak ví až moc dobře a před voliči něco tají.

Luboš Průša (JIH2012), kandidát na hejtmana)
David Sláma (HOPB), zastupitel Českých Budějovic